Právě připojeni - hostů: 44 
vystavba-vodovodu-25.jpg

Kronika rok 1914 - 1918

dne .

ROK 1914 – 1918

Vypovězení války Rakousko-Uherskem Srbsku

            Dne 26. července byla vyhlášena Rakousko-Uherskem Srbsku válka a dne 4. Srpna vyhlášena všeobecná mobilizace. Z naší vesnice bylo povoláno do zbraně během této války, která trvala do 28. října 1918, 160 mužů ve stáří od 18 do 50 let. Po odchodu tak značného počtu mužů na vojnu jevil se v zemědělství i v jiných průmyslových odvětvích značný nedostatek pracovních sil. Polní práce na poli vykonávaly ženy, staří lidé a děti.

            Na polní práci v naší vesnici bylo přiděleno 14 ruských zajatců, kteří byli přidělení jednotlivým zemědělcům. Za nedělního odpoledne a letních večerů scházívali se ke společnému zpěvu, kterému lidé rádi naslouchali.

            Po ukončení války v roce 1918 na podzim odjeli do své vlasti do Ruska.

Dávky obilí

            Již v druhém roce války začal se projevovat nedostatek potravin, šatstva, obuvi a jiných předmětů. Zemědělcům byly nařízeny dodávky obilí, dobytka a brambor. Rozpisy dodávek prováděl obecní úřad z výměry půdy.

            Ti zemědělci, kteří dodávky neplatili byli trestáni peněžitými pokutami. Za asistence četnictva přicházeli do obce úřední komisaři, kteří vymáhali od lidí dodávky a prováděli domovní prohlídky, hledaje přitom uschované obilí. Lidé ze strachu před revisemi, aby jim obilí nebylo odňato, vykopávali skrýše kam toto uschovávali. Jestli-že, ale při revisi bylo nalezeno uschované obilí nebo jiné potraviny, vše bylo úředními komisaři zabaveno.

Zavedení mlecího povolení

            Semílání obilí bylo dovoleno jen na úřední povolení, které vydávaly obecní úřady. Pro jednu osobu bylo povoleno semlíti 250 kg obilí ročně. Mlecí povolení bylo nutno předložiti mlynáři v němž mlynář zapsal den, kdy obilí bylo semleto. Avšak mlynáři velmi napomáhali lidem a to tak, že vraceli lidem mlecí povolení bez vepsání data semletí obilí, takže na jedno mlecí povolení mlelo se nekolikráte.

Nedostatek masa

            Následkem značných dodávek dobytka, bylo v prodeji málo masa. Lidé proti zákazu poráželi dobytek v noci a maso rozdali občanům.

Sucho a neúroda

            V roce 1914 bylo velké sucho. Od května, kdy přišly poslední deště nepršelo až do srpna. Vyprahlá země nevydala žádoucí úrodu. Ječmeny byly tak krátké, že ve žních místo kosení musely se trhati. I ostatního obilí se velmi málo urodilo, zvláště žita (rži) a proto se mlela vikev a z této mouky se pekl chleba.

            Dostavil se nedostatek ba i hlad. Nedostatek a bída projevovala se hlavně ve městech, proto z měst docházeli lidé do vesnic nakupovati potraviny. Jelikož byl nedostatek šatstva a obuvi, nechtěli lidé potraviny za peníze prodávali, ale požadovali jako výměnu šaty a obuv. Šaty převážně byly zhotovovány z papíru. Kožené obuvi bylo málo. Prodávala se obuv s dřevěnou podešví zvaná „dřeváky“. Šatstvo se jezdilo nakupovat do vzdálených měst, ba až do Vídně.

Zelené kádry

            Počátkem roku 1918 počali vojáci od vojska desertovat a tvořili zelené kádry. Zdržovali se ponejvíce v lisích. V naší vesnici čítal kádr sběhů 54 mužů. Vojenské úřady za pomoci vojska a četnictva chytaly tato zběhy. Kdo byl chycen, byl zavřen a eskortován na frontu.

            V měsíci červenci přišla do vesnice četa Maďarského vojska chytat zběhy. Nebyl nikdo chycen, neboť všichni z vesnice včas utekli do lesů.

Prohlášení samostatnosti Československé republiky

            Dne 28. Října 1918 přišla zpráva, že prohlášena jest samostatnost Československé republiky. Lid přijal tuto zprávu s velkým nadšením. S radostí snímal obrazy císaře Františka Josefa I. a veškeré znaky a odznaky připomínající dobu panování členů rodu Habsburského. Jako všechny obce, tak i naše obec přispěla k osvobození našeho národa.

            Přispěli občané, kteří trpěli hladem a snášeli útisk rakouských úřadů, kteří oslabovali rakouskou armádu desercí s fronty. Ba i několik občanů, kteří v zajetí v Rusku a Itálii vstoupili do řad dobrovolného vojska (legie) aby veřejně dokumentovali touhu národa po osvobození. Tito dobrovolníci vrátili se do vlasti koncem roku 1918 a začátkem roku 1919. Z naší obce byli tito dobrovolníci:

1)     Ignác Kromsián – střelec 35 pluku italské legie, konal službu v legii od 31. srpna 1918 do konce září 1919.

2)     Antonín Dostálek – svobodník 2 jízdního pluku“Sibiřského“. Službu v legii od 2. března 1918 do 31. července 1920.

3)     Šimon Kadlčík – střelec 33 pluku italské legie. Konal službu v legii od 17. dubna 1918 do 14. března 1919.

4)     František Komoň  - rotmist 3. střeleckého pluku „Jana Žižky“. V legii sloužil od 5. května 1917 do 13. září 1920.

5)     Josef Močička – střelec 8. pluku. V legii sloužil od 20. března 1917 do 8. srpna 1920.

6)     Josef Ondrůšek – střelec 34. pluku. V legii sloužil od 26. srpna 1918 do 24. května 1920.

7)     Jan Šimek – střelec 1 pluku. V legii byl od 1.bBřezna 1918 do 4. února 1920.

8)     Ignác Šnajdar  - desátník děl. pluku. V legii byl od 20. června 1918 do 1. června 1919.

V této válce upsala obce na válečnou půjčku 47000 korun.

            Dne 21. Listopadu 1916 zemřel císař František I. ve věku 86 let. Po celých 68 let panoval říši Rakousko-Uhrerské. Jeho nástupcem stal se arcivévoda Karel I. se svou manželkou Zitou, princeznou z Bourbonu.

Dne 5. dubna 1917 zemřel zdejší starosta obce Josef Sládek, který po 12 letech svůj úřad starosty obce ku vší spokojenosti všech zastával.

Ceny potravin:

 

Před válkou

Za války

Maso hovězí 1 kg

1,60

8,00

Maso telecí 1 kg

1,60

9,00

Maso skopové 1 kg

1,20

4,00

Maso vepřové

1,60

8,00

Mouka pšeničná

0,36

2,00

Mouka žitná

0,28

1,00

cukr

0,80

1,00

sůl

0,28

0,30

rýže

0,40

4,00

máslo

2,40

12,00

kachna

2,50

20,00

husa

4,00

24,00

kuře

0,80

5,00

zajíc

4,00

8,00

Lůj 1 kg

0,80

8,00

sádlo

1,50

12,00

hrách

0,70

3,00

Mléko 1 l

0,16

0,48

Tvaroh 1 kg

0,40

1,30

 

            V tomto roce započal se opravovati žleb. Postaveny z kamene příční zdi, aby se zabránilo sesouvání půdy. Pod domkem č. 180, jehož majitelkou byla porodní asistentka Sukaná, sesula se půda a domek se zbortil.

Jiné události

            Dne 24. listopadu událo se u Františka Kromsiána v č. 142 neštěstí jež si vyžádalo za oběť 3 lidské oběti (životy). Manželka Františka Kromsiána Marie Kromsiánová nalévala do hořící lampy, kterou měla postavenou na stole petrolej. V petroleji byl namíchán benzin, který se okamžitě chytnul. Konev se roztrhla a nastal výbuch jímž se oheň rozšířil po okolí. U stolu stál 7-letý chlapec, který se díval na matku. Na kolébce ležel 2-letý chlapec. Na Marii Kromsiánové  jakož i na obou dětech chytily se šaty a všichni hořeli jako živá pochodeň. Marie Kromsiánová vyběhla ven kde v hrozných bolestech zůstala ležet. Manžel František, který byl ve světnici v této hrůze uchopil  třetí dítě a vyskočil s ním oknem ven.

            Marie Kromsiánová jakož i děti utrpěly popáleniny II. stupně. Všichni byli odvezeni do nemocnice v Uh. Hradišti. Jeden chlapec zemřel v cestě, druhý chlapec jakož i Kromsiánová zemřeli v nemocnici v krátké době.