Právě připojeni - hostů: 33 
vystavba-vodovodu-25.jpg

Kronika rok 1951

dne .

ROK 1951

Politické poměry a politický život v obci

            V obci jest jediná politická strana Komunistická strana Československa. Jejím předsedou jest Oldřich Abrahám č. 8, místopředsedou Josef Osoha č. 196, jednatelem František Postava č. 91.

            Výbor strany čítá 12 členů. Jako nejsilnější strana  ve vládě a v obci usměrňuje a řídí hospodářský, politický a kulturní život. Pro tyto úkony školí své příslušníky v zásadách marx-leninismu.

            Strana velmi bedlivě střeží a chrání svých práv vydobytých dlouholetým bojem, kterých dosáhla porážkou kapitalismu. V obci dbá, aby každý občan řádně plnil své povinnosti vůči státu a pracujícímu lidu. Umožňuje každému občanu, aby (plnil) uplatnil a plně rozvinul své schopnosti ve prospěch celku.

            Předsedou Místního akčního výboru Národní fronty jest Omelka Josef č. 265. Místní akční výbor Národní fronty usměrňuje v obci politický život a dbá, aby nikdo nenarušoval výstavbu našeho státu a budovatelské úsilí. Kromě příslušníků Komunistické strany čsl. občané bez politické příslušnosti, nezapojili se do veřejného života v obci.

            Vzájemný poměr rolníků a dělníků není nejlepší. V tomto směru jest třídní boj

Správa obce

            Správu obce provádí Místní národní výbor, který čítá 24 členů. V tomto roce konal 12 veřejných schůzí. Všechny  schůze konány veřejně v hostinci u Šuranských a u Brázdilů. Na schůze zváni i místní občané, aby byli informováni o práci Místního národního výboru a aby také i oni mohli dávat různé návrhy a hodnotit neb kritizovat práci Místního národního výboru. Účastí byla dána možnost občanům ke spolupráci s MNV.

            Dne 31. srpna na veřejné schůzi MNV byla provedena změna v členství MNV. Členství v MNV přijal František Mikoška č. 201, Josef Žiška č. 105 a Stanislav Jurák č. 132, za odstoupivší členy Josefa Hromečka č. 225, Josefa Malinu č. 12 a Jaroslava Komoně č. 24. Nově jmenovaní členové byli navrženi Komunistickou stranou čsl., jako její příslušníci. Po složení slibu členů, přikročeno k volbě nového předsedy MNV. Ze 17 přítomných členů MNV bylo odevzdáno 16 hlasů pro Františka Mikošku, tudíž byl zvolen předsedou MNV . Nový předseda ihned převzal další řízení schůze. Poděkoval dosavadnímu předsedovi MNV Josefu Hromečkovi za jeho práci v lidové správě a sám dal příslib, že i on chce a bude dobře pracovat v lidové správě společně se všemi občany.

            Činnost referátů a jejich referentů jako složek MNV byla dobrá. Zemědělský referent František Blaha č. 248 se svou komisí řídil a usměrňoval práce, plánování v živočišné a rostlinné výrobě, všech dodávkových úkolů a dohlížel, aby polní práce byly vykonány v agrotechnických lhůtách. Vyživovací referát kontroloval pluční všech dodávek. Finanční referent staral se o řádné hospodaření v obci. Kulturní referent řídil kulturní a osvětovou činnost v obci. Technický referát staral se o úpravu a výstavbu obce.

            Hospodaření obce provádí se v rámci celostátního plánování. Hospodaření jest rozděleno na dvě části. Řádné hospodaření a mimořádné hospodaření a hospodaření povahy investiční. V řádném hospodaření jeví se výdaje příjmy v jednotlivých kapitolách obecního rozpočtu takto:

Výdaje

Vnitřní správa                                                           139 700 Kčs

Zemědělství                                                                54 000 Kčs

Stavební průmysl                                                       70 800 Kčs

Školství                                                                       43 400 Kčs

Osvěta                                                                          4 300 Kčs

Zdravotnictví                                                                 6 700 Kčs

CELKEM                                                                 325 900 Kč

 

            Obec jest také povinna hledati úhradu příjmů na krytí výdajů a proto bylo zavedeno vybírání těchto poplatků:

1)     náhrada za používání telefonu a rozhlasu

2)     příjem ze sběru odpadových surovin

3)     vážní poplatky

4)     poplatek za používání veřejného statku

5)     poplatek stavební

6)     poplatky za úřední úkony

7)     dávky ze zábav

8)     dávka z přírůstu hodnoty

9)     dávka ze psů

10) dávka z používaných místností

11) dávky z nápojů

12) dávky ze hry v karty.

Dávky rozpočtovány tak, aby jejich výtěžek činil 237 700 korun.

            Výdaje investiční – vybudování místního rozhlasu a výsadba ovocných stromů vyžádaly si nákladu 268 000 korun. Z toho na rozhlas 263 000 korun a 5 000 korun na výsadbu stromků. Na akci 5. M poskytnuta částka 25 000 korun. Za tento obnos zakoupen materiál na opravu budovy MNV. Celkové výdaje v obci činily 618 000 korun. Jako tajemník působil Vojtěch Horák s měsíčním platem 2 400 korun. Zásobovací referent Josef Březina č. 129 s měsíčním platem 1 400 korun. Zaměstnanec MNV Antonín Magdálek č. 130 s měsíčním platem 1 900 korun. Jako matrikář Josef Kromsián č. 107, s měsíčním platem 840 korun. Předsedovi MNV poskytována měsíčně částka 1 600 korun. Rovněž členům rady a jako referentům poskytována odměna ročně:

František Blaha, zem. Referent                             5 250 Kčs

Josef Žiška, vyž. Referent                                       5 250 Kčs

Josef Kromsián, finanč. Referent                          3 500 Kčs

Martin Bilavčík, zdrav. Referent                             1 500 Kčs

Alois Večeřa, technic. Referent                             1 500 Kčs

František Knot, pokladník                                       9 600 Kčs za rok odměna

==========================================================

Celkem                                                                36 000 Kč

 

Výstavba obce

            V měsíci listopadu a prosinci provedena úprava strže v obci před hostincem Julia Brázdila položeny betonové roury v délce 40 m a zavezeny hlínou. Veškeré práce na této úpravě konány sousedskou výpomocí a zdarma. Touto úpravou docíleno zkrácení strže a rozšíření vozovky na návsi. Úprava strže si vyžádala nákladu 45 000 korun a byla uhrazena ze státní pokladny.

            Poněvadž zastaralý způsob uveřejňování zpráv v obci bubnováním, naprosto nevyhovoval požadavkům doby, bylo proto uvažováno o vybudování místního rozhlasu. Tento úkol byl pojat do investic a schválen Okresním národním výborem v Uh. Hradišti a potřebná částka 263 000 korun na jeho vybudování přidělena. V měsíci říjnu bylo s jeho výstavbou započato. Sloupy dovezeny z Rohatce a jámy na jejich postavení na požádání MNV vykopali občané zdarma. Stavbu rozhlasu prováděla Elektra národní podnik v Uh. Brodě.

            Dne 3. listopadu byly veškeré práce ukončeny, takže téhož dne byly vysílány v obci první zprávy. Potřeba rozhlasu jevila se velmi naléhavě z důvodů, že obyvatelé nemohli býti včas a náležitě informováni o budovatelských úkonech hospodářského života ve státě.

Komunikační poměry

            Dělnictvo jest dopravováno z vesnice na svá pracoviště do Uh. Hradiště, Napajedel a do Gottwaldova 4 osobními autobusy. Denně dojíždí do zaměstnání na 200 osob. Na hlavní silnici Uh. Hradiště, Napajedla a Gottwaldov jest dobrá státní autobusová doprava, což umožňuje občanům rychlou dopravu při nákupech a vyřizování různých záležitostí. Nejbližší poštovní a telegrafní úřad je v Bílovicích.

Poměry hospodářské

            Hospodářský a kulturní život v našem státě, jako ve státě socialistickém buduje se od základu nový. Sílou pracujícího lidu zlomeny zbytky kapitalismu a pracující lid semknutý kolem svého vůdce a prezidenta Klementa Gottwalda dává nový směr života občanům v naší republice. Socialismus nastoupil již cestu v průmyslu a ve všech jiných odvětvích veřejného života. Buduje se také nová socialistická vesnice. Myšlenku socialismu na vesnici správně pochopili u nás také někteří dělníci a rozhodli se k založení přípravného výboru Jednotného zemědělského družstva.

            Vedla je k tomu zkušenost ze zemědělských družstev v jiných obcích, že na zelených pozemcích, velkých lánech a při mechanizační a společné práci a při menší dřině, možno zvýšit výnosy ve výrobě rostlinné i živočišné.

            Za členy Jednotného zemědělského družstva dobrovolně přistoupili: Bilavčík Josef č. 7, Močička Josef č. 8, Abrahámová Josefa č. 8, Malina Josef č. 12, Viceník František č. 17, Pastyžík Josef č. 33, Čagánek Antonín č. 69, Vašíček Antonín č. 70, Žiška Josef č. 105, Hlavačka Josef č. 117, Mahdal Jan č. 129, Tichoň Antonín č. 154, Habarta Antonín č. 168, Cigánek Jan č. 174, Večeřa Antonín č. 175, Janků Vojtěch č. 189, Osoha Josef č. 196, Mikoška František č. 201, Huňka Rudolf č. 268, Hromeček Josef č. 225, Omelka Josef č. 265, Viktora Cyril č. 174, Hrdina Alois č. 89.

            Celková výměra půdy, kterou do družstva postoupili činí 24,36 ha. Jmenovaní jsou vesměs příslušníci Komunistické strany čsl.

            Výkonní zemědělci a ostatní občané stavěli se k založení družstva velmi záporně. Svým postojem a chováním ukazovali zřejmý odpor ba i nenávist vůči členům družstva. Sýčkovali, že družstvo se neudrží a brzy se rozpadne. Svou štvavou řečí rozněcovali třídní boj v obci. Předsedkyní družstva zvolena Marie Omelková č. 265, která jako přední pracovnice a budovatelka socialistické vesnice za spolupráce Komunistické strany čsl. dovedla po stránce organizační překonat všechny překážky, jež se jí stavěli v cestě. Také vykonávala funkci pokladníka družstva.

            Pozemky, které do družstva postoupili, obdělávali každý sám a pro sebe. V době pilných prací navzájem si vypomáhali. Dlužno poznamenati, že založením družstva nastaly členům starosti. Prvořadý úkol byl zjednati koňský potah a polní nářadí neb toto z členů žádný nevlastnil. V měsíci červenci byl družstvu na vlastní žádost vojenskou správou v Hodoníně přidělen 1 pár koní. Koně byly umístěny ve stáji v hostinci Antonína Šuranského č. 3. Za práci potahem platili družstevníci i nedružstevníci, kteří si na práci koně najali.

            Bylo nutno pro koně zajistit krmivo, hlavně seno a proto obec přenechala družstvu na obecních pozemcích v trati „Grožďálov“ a pod „Vinohrady“ trávu, kterou družstevníci posekali žacím strojem a usušili na seno.

            Jelikož v družstvu nebyl výkonný zemědělec, Antonín Čagánek, jako kočí byl námezdní síla s měsíčním platem 4 000 korun.

            Dne 29. srpna převzalo družstvo ke společnému obdělávání pozemky na katastru obec Mistřice a Javorovce. Tyto pozemky vlastnilo město Uh. Hradiště a byly pronajaty zemědělcům a kovozemědělcům v Mistřicích a Javorovci. Na katastru obce Mistřice byly zabrány pozemky Háje o výměře 18 ha a Kuchyňka o výměře 19,27 ha. Na katastru Javorovce převzaty pozemky Hájky o výměře 14,54 ha a Zahrady 11,11 ha. Celkem měli k obdělávání i s vlastní půdou 72,92 ha.

            Po sklizni obilí pachtýři najalo družstvo ze státní traktorové stanice v Uh. Hradišti traktory, které provedly podmítku strniště a později podmítku okopanin. Hlubokou orbu na setí ozimů prováděly rovněž traktory.

            Z malých rozdrobených políček vznikly 3 velké lány pole a tím dána podmínka k využití všech mechanizačních prostředků při zemědělské velkovýrobě. Setí ozimů prováděli podle plánu. Pšenicí oseto 11 ha a žitem rovněž 11 ha.

Při rozšiřování členské základny JZD  přistoupil za člena jako první výkonný zemědělec Ignác Šuranský. Jmenovaný jako výkonný zemědělec byl na příští valné hromadě zvolen hospodářem družstva.

            Za práce, které prováděla státní traktorová stanice, platilo podle předem zjednaných smluv.

Zřízení družstevní prádelny

            Odbor žen při jednotném svazu českých zemědělců vycházeje ze stanoviska, zbavit ženu těžké dřiny a zavést osvobozenou domácnost, vzal si za úkol vybudovat v obci družstevní prádelnu.  Pro tento účel byl zakoupen domek č. 37 po zemřelé Josefě Bilavčíkové za 36 000 korun. Domek byl již sešlý a proto bylo jej nutno opravit. V domku provedena vnitřní úprava a v zahradě při domku zřízena studna. Na úpravě pracovali výhradně členové Komunistické strany a členové svazu mládeže. Oprava vyžádala si nákladu 30 000 korun.

            Do konce června byly veškeré práce ukončeny a 10. července byla uspořádána slavnost otevření nové prádelny s tímto programem:

2)     v 15 hod sraz občanů u nové prádelny

3)     projev předsedkyně Odboru žen Františky Žáčkové č. 50

4)     prohlídka zařízení prádelny

5)     společný odchod do zahrady p. Šuranského, kde bude zahradní veselice

            Účast na oslavách byla malá a to jen příslušníci strany. Nestraníci kritizovali pořízení prádelny a také k její vybudování ničím nepřispěli.

            Prádelna vybudována zásluhou Františky Žáčkové č. 50 a Marie Omelkové č. 265. Jmenované náborem a přesvědčováním v obci získaly 72 členů. Většina občanů hlavně ženské, stavěly se proti vybudování prádelny. Zpočátku prali v prádelně jedině členky. Během doby poznaly však i ostatní ženské, že praní prádla v prádelně jest výhodné a jsou ušetřeny dřiny, přicházely rovněž do prádelny a tak zvětšoval se počet účastníků. Poplatek za praní prádla pro členy činil 45 korun za hodinu a pro nečleny 54 korun.

Umělé oplodňování hovězího dobytka

            Nařízením vlády ke zlepšení živočišné výroby zavádí se v republice oplodňování hovězího dobytka. Umělé oplodňování má býti jedním z prostředků ne že jenom zaručuje čistotu chovu, ale také pomáhá podstatně zlepšit celkovou užitkovost chovu. Je to jediná cesta, abychom vyráběli více, lépe a levněji a více uspokojit potřeby pracujících ve městě i na venkově.

            Pro tento účel byli vybráni ti nejlepší plemeníci, kteří pak byli společně ustájeni pro náš kraj ve Bzenci. Podřadní a neschopní plemeníci byli vyřazeni k účelům jatečním. Umělé oplodňování prováděli technici, kteří denně dojížděli do vesnice. Za umělé oplodňování vybírán poplatek 150 korun ročně.

Polní práce

            Veškeré polní práce probíhaly dobře, k čemuž napomáhalo pěkné počasí. V době žní velmi dobře si vedli jak družstevníci tak i soukromý sektor. Po dobu 6ňových prací kosení obilí, svážení a výmlatu konány noční hlídky z řad hasičů i občanstva. O výmlat obilí starala se 6ti členná komise, která dbala také o včasné pluční dodávky obilí. Ihned po výmlatu bylo obilí zemědělci dodáváno a denně odváženo hospodářským družstvem.

Rozpisy dodávek

            Dodávky chlebového obilí a vajec předpisovány všem držitelům půdy bez ohledu na jejich výměru. U držitelů půdy do 50 arů činila dodávka obilí 1,5 kg z jednoho aru a 100 kusů vajec. Za obilí možno dodati mléko, maso a jiné zemědělské výrobky, jako náhradní pluční. Zemědělci s výměrou půdy nad 2 ha byli povinni jen ty druhy obilí, které jim bylo k dodávce předepsáno.

            Rozpisy dodávek obilí, masa, mléka, vajec, drůbeže, luštěnin, sena, slámy a zelí byly prováděny třídně, podle velikosti zemědělského závodu, přitom přihlíženo na roztříštěnost zemědělské půdy. Směrná čísla dodávek stanovil ONV v Uh. Hradišti.

            Rozpisová komise provedla rozpis na jednotlivé zemědělce. Směrná čísla dodávek pro celou obec jsou tato:

Pšenice         450 centů,                 žita                  300 centů

Ječmene        200 centů,                 ovsa               70 centů

Kukuřice        3 centy,                      fazolí               5 centů

Sena              30 centů,                    slámy              90 centů

Brambor        700 centů

Směrná čísla dodávek v živočišné výrobě:

Hovězí maso             269 q                         vepřové maso                       310 q

Drůbež                       1 q                           vejce                                      150 390

            Dodávky masa, drůbeže a vajec rozpisovány z půdy, mléko z dojnice. Stav hovězího a vepřového dobytka plánován z půdy. Zástav dobytka bylo nutno prováděti, poněvadž tím byla zvyšována životní úroveň pracujícího lidu.

            Tam, kde nebyl proveden zástav dobytka, nebyla povolena domácí porážka. Pro neplatiče dodávkových úkonů stanoveny peněžité pokuty. Toto opatření bylo učiněno proto, aby se nikdo nevyhýbal svým povinnostem a aby se svými výrobky nespekuloval na vysoké ceny na černém trhu.

            V obci řádil mor drůbeže. V mnohých dvorcích uhynuly všechny nosnice, ale to nemělo vlivu na pluční dodávky v rámci celé obce. Komu nosnice uhynuly, byl odkázán na sousedskou výpomoc a v krajním případě kupoval vajíčka na volném selském trhu kus za 8 – 10 korun tyto pak odevzdal.

Ceny potravin

 

Na vázaném trhu

Kčs

Na volném trhu

Kčs

1kg

Hovězí maso

54

Hovězí maso

200

1kg

Vepřové maso

70

Vepřové maso

280

1kg

Telecí maso

52

Telecí maso

180

1kg

sádlo

93

sádlo

500

1kg

máslo

90

máslo

350

1kg

slanina

95

slanina

800

1kg

salám

75

salám

800-1000

1kg

Umělý tuk

85

Umělý tuk

280

1kg

Mouka pšeničná

12

Mouka pšeničná

38

1kg

krupice

15

krupice

42

1kg

chleba

5

chleba

16

Kus

rohlíky

3

1 l

kořalka

550

1 l

rum

450

1 l

slivovice

650

O zvýšení cen na volném trhu vydána vyhláška dne 1. června nejvyšším cenovým úřadem.

Ceny obilí

1 q pšenice 400 Kč,  žita 280 Kčs, ječmene 400 Kčs, ovsa 280 Kčs, brambor 100 Kčs a cukrovky 60 Kčs.

Sběrna mléka

            Dne 10. Března byla v obci zřízena sběrna mléka v chodbě budovy MNV, kam dodavatelé mléka denně mléko donášeli. Sběračem ustanoven Antonín Magdálek č. 130.

Úroda

            Letos úroda obilí dobrá. Průměrný výnos z 1 ha činil 22 q. Také i úroda sena dobrá, kdežto otavy málo, následkem značného sucha, které panovalo od srpna až do října. Úroda brambor průměrná, ale cukrovky velmi dobrá. Urodilo se po 1 míře až 120 q. Zelí se urodilo málo, což bylo zapříčiněno chorobou v době vzrůstu. Ovoce se také urodilo málo, poněvadž v době květu byly velké mlhy.

Sociální poměry

            V obci jest usedlých rodin 295 z nichž 15 rodin jsou bezzemci, 48 rodin vlastní půdu do 50 arů, 125 rodin do 3 ha, 67 rodin do 5 ha, 53 rodin do 10 ha.

            V zemědělství jsou zaměstnány jen nejnutnější pracovní síly. Na 3 ha připadá 1 pracovní síla. I ze zemědělství odchází do zaměstnání v průmyslu a do jiných pracovních odvětví, jak hoši tak i děvčata a to protože v zaměstnaneckém poměru jsou dobře placeni. Z naší vesnice denně dojíždí do zaměstnání asi 270 osob. Jsou zaměstnáni převážně v průmyslu v Gottwaldově a Napajedlích.

            Do pracovního poměru všech odvětví průmyslu a veřejných služeb nastupují i vdané ženy. Mzdy dělníkům jsou vypláceny podle socialistických zásad. Každý za svou práce dostane odměnu podle zásluhy. Mzdy dělníků jsou rozličné podle výkonu práce, která je odstupňována podle norem.

            Průměrný měsíční výdělek činí 2500 – 5000 korun. Slušný příjem z výdělku umožňuje pracujícím, aby si nakoupili vše, čeho jest k dennímu životu zapotřebí.

            Všichni lidé chodí slušně oblečeni a dobře obutí. Za vlády kapitalistické, lid se nuzně šatil a na množe trpěl nedostatek. O práci žebral a pracoval za nízkou mzdu.

            O učně jest rovněž dobře postaráno. Jsou ubytováni společně v učňovských střediscích. Strava a byt jest jim poskytována zdarma. Každý měsíc jest jim poskytována určitá částka jako kapesné. Mládež po vyjítí ze školy s dohodou úřadu ochrany práce jest zařazována do učení v průmyslu, ale také i v jiných oborech a podle zvláštních schopností a nadání i do škol na studie. Mládeži jest nyní dána možnost uplatnit své schopnosti, což v dřívějších dobách nebylo možno. Dříve mohl studovati jen synek bohatých rodičů. Chudý člověk byl jen nástrojem k budování blahobytu bohatým. Socialistická společnost odstraňuje tyto křivdy na pracujícím lidu páchané. Stát výchově a vzdělání mládeže věnuje náležitou péči a tím sleduje výchovu nové mládeže a nového člověka, člověka socialistického, oproštěného všech vlivů kapitalistických.

            Projevuje se nedostatek bytů, což má za následek, že v jednom domě bydlí i dvě rodiny. Tato nouze s byty projevuje se převážně u novomanželů, poněvadž jim není dána možnost, postavit si vlastní rodinný domek. Není přidělován materiál na soukromé stavby jen v řídkých případech. Stát buduje těžký průmysl a stavebniny jsou spotřebovány na jeho výstavbu. Vybudováním těžkého průmyslu sleduje stát zvýšení hospodářské a životní úrovně všeho lidu v našem státě.

            Stavební materiál bylo možno získat ze starých bouraček v pohraničí převážně na severní Moravě v okrese Bruntál a Rýmařov.

 

Poměry lidopisné

            V tomto roce narodilo se 26 dětí. Zemřelo 10 občanů. Anna Kadlčíková č. 249 ve stáří 81 let, Sládek František č. 146 ve stáří 83 let, Kolaja Antonín č. 250 ve stáří 1 rok, Blaha František č. 46 ve stáří 14 dnů, Sošková Marie č. 117 ve stáří 67 let, Pochylý Jan č. 31 ve stáří 46 let. Prchlík Jan č. 138 ve stáří 76 let, Zatloukal František č. 234 ve stáří 81 let, Medek Josef č. 209 ve stáří 68 let, Machalová Karolína č. 159 ve stáří 78 let.

            Sňatků bylo uzavřeno 13. Rozvod žádný. Počet obyvatel 1242.

            Lidové zvyky a obyčeje u lidu mizí. Dosud se zachovává stavění a kácení máje. V době velikonoční místo zvonění klepání, které provádí školní mládež. Úplně zaniklo podomácku zpracování konopí a lnu, přástky a hotovní podomácku plátna na domácích tkalcovských stavech, které se nám již nedochovaly. Staré krásné lidové písně žijí jen v paměti starých lidí. V přítomné době začínají převládat u mládeže písně budovatelské.

            Mizí i národní kroj, který u nás ještě před 20 lety byl hodně nošen ve všední dny, v neděli a svátky, při svatbách a slavnostech. Nový kroj již nikdo nepořizuje a kraje staršího původu dochovávají se nám jen v málo rodinách. Místní nářečí s výslovností tvrdého l (eu) mizí. Používá se mluvy spisovné s přívlastky místní mluvy.

Poměry kulturní

            Zdejší národní škola má 5 tříd. Ředitelem školy jest František Macenauer z Kněžpole. Jako učitelé působili Josef Kadlčík z Bílovic a Jarmila Chytilová z Mysločovic okr. Holešov.

            Školu navštěvuje 132 žáků.  Počátek školního roku dne 1. Září zahájen slavnostně. Toho dne sešli se ráno všichni žáci do školy a v průvodu pochodovali k pomníku padlých, kde měl proslov předseda MNV František Mikoška. Pak promluvil ředitel školy František Macenauer.

            Po návratu do školy bylo dětem podáno občerstvení, cukrovinky a různé zákusky, které připravilo rodičovské sdružení.

            Povinná docházka do školy jest do 15 let, ač dříve byla docházka do 14 let. Žáci navštěvují národní školu 5 let a 4 léta dochází do střední školy v Bílovicích.

            Žáci provádí sběr odpadových hmot, léčivých bylin a plodin. Výtěžku za sběr použito na vybavení školy.

            V tomto roce žáci sehráli 3 divadla. Účast na divadelních představeních byla dobrá. Místní knihovna čítá 308 svazků. Jest zařazena literatura politická, zábavná, naučná a světová. Od ruských spisovatelů jest v knihovně 50 svazků. Počet čtenářů asi 60 a to převážně z řad dělníků, kteří čtou převážně knihy ruských spisovatelů.

Osvětová činnost

            Československý státní film uspořádal v obci 12 filmových představení z toho bylo promítnuto 6 filmů ruských. Účast na představeních byla vždy dobrá. Početnou účastí zařadila se naše obec jako nejlepší obec v kraji Gottwaldovském.

            O kulturní činnost v obci se stará Občanská beseda, jejímž ředitelem jest Josef Osoha č. 196. Do kulturní činnosti jest zapojen Svaz české mládeže, který při tanečních zábavách předvádí kulturní vložky a při slavnostech a oslavách předvádí kulturní pásma, recitace, básně a zpěvy.

 

Veřejný život

            Dne 15. dubna 1952 uspořádán v obci průvod občanů pod heslem „Pochod míru“, který pro celou republiku vyhlásil armádní generál Svoboda, pověřen pro tělovýchovu a sport. Téhož dne o 15 hod odpoledne shromáždila se školní mládež se svými učiteli a ostatní občané na návsi u pomníku padlých. Po zahrátí státní hymny přivítal přítomné předseda Akčního výboru národní fronty František Mikoška všechny přítomné. Ve svém proslovu objasnil význam a důležitost „Pochodu míru“. Poukázal na západní mocnosti, které se snaží rozpoutat novou světovou válku a k tomu účelu vyzbrojují západní Německo. Proti těmto snahám nutno bojovati prací a zvyšováním pracovních úkonů. Po proslovu průvod seřazen a nastoupen „Pochod míru.“ Průvod prošel vesnicí směrem k Javorovci a zpět k pomníku.

            Průvodu zúčastnilo se asi 250 občanů, převážně příslušníků Komunistické strany. Ostatní občané průvodu se nezúčastnili, ba někteří na průvod přihlíželi z oken domků. Průvodu také zúčastnili se členové místní hasičské jednotky.

            V předvečer 1. máje v 8 hod uspořádána slavnost u pomníku padlých k 7. výročí osvobození naší vesnice „Rudou armádou“. V hostinci u Brázdilů uspořádán předmájový večer na němž vystoupili žáci národní školy a členové Svazu české mládeže.

            Na 1. máje o půl šesté slavnostní budíček. V 6 hod sraz účastníků ke společnému odchodu na návsi. Společný odchod do Uh. Hradiště. Účast na oslavách malá asi 80 občanů. Děti a starší lidé dopraveni do Uh. Hradiště autobusem.

            Dne 23.11. 1951 uspořádána oslava 55. narozenin prezidenta republiky Klementa Gottwalda. Oslavu zahájil předseda MNV František Mikoška. Slavnostní řeč pronesl ředitel národní školy Macenauer. Žáci národní školy přednášeli básně a zapěli písně. Rovněž i členové Svazu české mládeže svým vystoupením obohatili program. Oslav se zúčastnili i členové hasičské jednoty.

            Účast na oslavách byla průměrná, ponejvíce z řad příslušníků Komunistické strany. Dělníci svou prací vyjadřují vděčnost prezidentu republiky a dávají se závazky, že překročí své normy. Zapěním státní hymny byla slavnost ukončena.

            V měsíci listopadu uspořádán v hostinci u Šuranských č. 3 oslava 34. Výročí „Velké říjnové socialistické revoluce.“ Oslavu zahájil předseda MNV František Mikoška. O významu revoluce pro všechen pracující lid světa promluvil ředitel národní školy František Macenauer.

            Účast na oslavách byla malá.

            Dne 23. října přijel do Prahy na pozvání prezidenta republiky Klementa Gottwalda přední pracovník německého revolučního dělnického hnutí prezident a

Německé demokratické republiky Wilhelm Pick. Při slavnostní recepci na počest německého hosta a jeho družiny, ocenil prezident republiky hluboké přátelství obou národů.

Zdravotní poměry

            Československý červený kříž uspořádal v obci několik zdravotních přednášek doprovázených filmem. Přednášeli lékaři z oblastní nemocnice z Uh. Hradiště. O přednášky byl mezi občany zájem a proto byla účast na přednáškách dobrá. Zdravotnictví věnuje stát velkou péči a vynakládá na léčení pracujících velké sumy peněz. Dělníci jsou odesíláni na léčení do lázní, kde jest o ně dobře postaráno. Také jsou posílaní do rekreačních středisek na zotavenou. Za kapitalismu sloužili lázně výhradně bohatým, až dnes slouží pracujícím.

Úprava, zásobování moukou

            Aby byl pracujícím rodinám zajištěn dostatek chleba a pečiva, aby bylo zabráněno spekulačním  nákupům velkých množství mouky a aby bylo zabráněno zkrmování obilí, vyhlásilo ministerstvo vnitřního obchodu podle usnesení schůze vlády ze 24.2. 1951 toto opatření:

„Od pondělí 26. Února zavádějí se znovu lístky na chleba, mouku a pečivo. Lístky budou vydávány všem spotřebitelům kromě samozásobitelů chlebovým obilím. Samozemědělci mají možnost své obilí dát semlít pro svou rodinu a mohou odebírat chléb a pečivo bez lístků výměnou za mouku. Místní národní výbory se souhlasem ONV mohou odepřít vydání lístků osobám práce se štítícím a těm o nichž je známo, že skupovaly a hromadily zásoby.“

            Obilím a moukou bylo velmi nešetrně hospodařeno, chleba byla tak velká spotřeba, že pekaři nestačili chleba péci. Chleba a mouku kupovali také zemědělci, neboť po splnění dodávky obilí nezůstalo některým zemědělcům obilí ani pro vlastní potřebu.

            Někteří zemědělci, kovozemědělci a bezzemci kupovali chleba a tímto krmili vepře, poněvadž obilí nebylo možno koupit.

            Na nové lístky stanoveny tyto dodávky. Pro dospělou osobu 5 kg chleba na měsíc, pro mladistvé od 12-20 let 7 kg chleba, pro děti do 12 let 6,5 kg chleba.

            Četné resoluce dělníků ze závodů, které volaly po obnovení lístků a po zákroku proti spekulantům jsou důkazem, že nová úprava vyhovuje zájmům pracujících a že dovedou v zásobování zjednati si pořádek.

Domácí porážky vepřů

            Domácí porážky vepřů bylo možno prováděti jedině na základě povolení ONV v Uh. Hradišti, o nějž bylo nutno žádati 14 dnů předem. O povolení k porážce mohl žádati jen ten, kdo měl splněny všechny dodávky, jinak porážka povolena nebyla. Držitelé půdy do 50 arů mohli provésti toliko jednu porážku za rok, ostatní zemědělci mohli porazit pro vlastní zásobení i více vepřů.

            Z první domácí porážky bylo nutno odevzdati 7,5 kg, z druhé 9 a z třetí 12 kg sádla. Držitelům půdy do 2 ha po vyjítí domácí porážky byly vydány lístky na maso, kdežto držitelům půdy nad 2 ha  lístky na maso vydány nebyly. Tito zemědělci byli nuceni maso kupovati na volném trhu 1 kg hovězího masa za 200 korun, vepřového za 240 – 280 korun.

            Dělníci v závodech pobírali všechny druhy potravin. Kdo prováděl druhou domácí porážku v jednom roce, byl nucen z druhého vepře nechat stáhnout kůži jako cenou surovinu pro náš průmysl. Za 1 kg stažené kůže se platilo 60 korun. Za stažení kůže z vepře se platilo 300 korun.

Svaz čsl. sovětského přátelství

            Ve dnech 7. 11. až 8. 12. probíhal ve všech krajích republiky  „Měsíc čsl. – sovětského přátelství.“ V naší vesnici proveden nábor dne 11. 11. Dvojice členů složek Národní fronty navštívili všechny domácnosti a získali dobrovolně 54 členů. Za členy přistupovali příslušníci Komunistické strany. Ostatní občané svým zamítavým postojem k této akci zřejmě dokázali, že nemají kladný poměr k Sovětskému svazu.

            Na ustavující schůzi předsedou Svazu zvolen ředitel národní školy František Macenauer.

Výdej šatenek

            V měsíci únoru vydány šatenky. Pracujícím důchodcům a pensistům vydány šatenky se 120 body. Zemědělcům, kteří nesplnili dodávky, šatenky vydány nebyly.

Polní úroda

            Úroda obilí dobrá. Průměrný výnos z 1 ha činil 22 centů. Rovněž i úroda sena dobrá, kdežto úroda otavy následkem sucha malá. Úroda brambor malá, kdežto úroda cukrovky velmi dobrá. Výnos z 1 míry až 120 centů. Zelí stiženo nákazou, proto úroda malá. V době květu ovocných stromů přišly velké mlhy a z toho důvodu byla velmi malá úroda ovoce, hlavně švestek.

            Po celý rok panovalo převážně sucho, na jaře a na podzim dostavily se deště.

Výstavba vysílací stanice

            Na katastru obce Topolné blíže obce Spytihněvi postavena vysílací stanice, která byla dána do provozu v měsíci prosinci. Vysíláno na dlouhých vlnách pod názvem vysílač „Československo.“

Hlasování za mír

            Ve dnech 5.-10. Června prováděno v celé republice lidové hlasování za mír. Hlasováním měli občané vyjádřit požadavek, aby byl uzavřen mírový pakt mezi 5 velmocemi – Sovětským svazem, Amerikou, Francií, Anglií a Čínou, a aby bylo zabráněno vyzbrojování západního Německa. Dělo se tak na základě ujednání světové rady obránců míru na sjezdu v Berlíně. Hlasování prováděno hlasovacími lístky, které občanům doručily dvojice složek národní fronty, které navštívily každou domácnost. Podpisem vyjádřil každý občan požadavek zachování světového míru.

            V tomto roce se narodilo 26 dětí. Zemřelo 10 občanů. Sňatků bylo uzavřeno 21.