Právě připojeni - hostů: 19 
naves-02.jpg

Kronika rok 1992 - 1999

dne .

ROK 1992

Činnost obecního úřadu

            Rok 1992 byl druhým rokem činnosti OÚ v nových  demokratických podmínkách. Obecní zastupitelstvo pokračovalo v práci pro občany ve stejném složení jako v minulém roce v počtu 10 členů a to starosta obce pan Blaha Oldřich, jeho zástupce Trojek Milan a další členové Polášek Jiří, Šácha Josef, ing. Kocábová Ludmila, Blaha Jaroslav, Sedláček Vladimír, Šuranský František, Dostálek Vítězslav, Tomek Jaroslav. Všichni členové obecního zastupitelstva se aktivně podíleli na práci a úkolech obecního úřadu v tomto roce. Obecní zastupitelstvo se scházelo pravidelně 1x měsíčně, kdy řešilo aktuální otázky  o činnosti obce. Pravidelnými body jednání byla podnikatelská činnost v obci, povolování  pronájmů obecních prostor a privatizace jednotlivých provozů místního hospodářství, zejména kadeřnictví, krejčovství, dílny zámečnických prací a mandlování prádla. Obecní zastupitelstvo v rámci nových ekonomických změn rozhodlo o zrušení celé provozovny místního hospodářství, prostory pronajmout a autodopravu zrušit prodejem aut. Z každého zasedání obecního zastupitelstva bylo přijato usnesení, které obsahovalo konkrétní  úkoly včetně zabezpečení. Úvodem zasedání byla kontrola usnesení z minulého měsíce, vyhodnocení plnění, projednání dalších nových úkolů, které z jednání vyplynuly.

            V roce 1992 se konala dvě veřejná zasedání obecního zastupitelstva. Jejich návštěva z řad občanů nebyla nijak velká, projevila se zde pasivita a nezájem občanů o dění v naší  obci. Při obecním zastupitelstvu pracovaly komise v následujícím složení:

Ø Komise finanční – předseda: Šácha Josef,

Členové: Hráčková Milada, Tománková Ludmila, Hájková Anna, Grygarová Marie

Ø Komise zemědělská –        předseda: Dostálek Vítězslav

Členové: Šimková Františka, ing. Šimková Ludmila, Osoha Zdeněk, Šimek Josef

Ø Komise místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu -

Předseda: Blaha Jaroslav

Členové: Polášek Vojtěch, Magdálková Naděžda, Blahová Vlastimila, Trojková Ilona

Ø Komise ochrany veřejného pořádku –

Předseda: Šuranský František

Členové.  Bilavčík Antonín, Vašek Antonín, Polášek Josef, Hubáček Vojtěch, Vyorávek Stanislav, Podškubka Miloslav

Ø Komise školská a kulturní – předseda: Sedláček Vladimír

Členové: Žižková Jarmila, Magdálková Dana, Šáchová Jitka, ing. Sládek Karel

Ø Komise sociální a kulturní – předseda: ing. Kocábová Ludmila

Členové: Knapová Květoslava, Šuranská Marie, Knotová Růžena, Mašláňová Dana, Vlachynská Jaroslava

Ø Komise výstavby – předseda: Polášek Jiří

Členové: Vašek Antonín, Juřena Zdeněk, Ondrůšek

Antonín, Polášek Josef, Jánoš František

Ø Komise kontrolní – Tomek Jaroslav

Ø Občanský výbor části obce Javorovec – zástupcem byla jmenována Hájková Anna

Ø Sbor pro občanské záležitosti – předseda: Jánošová Jarmila

Členové: Polášek Jiří, Magdálková Dana, Hájková Anna, Tománková Ludmila.

            Každodenní běžnou činnost obecního úřadu zabezpečoval uvolněný starosta obce pan Blaha Oldřich. Účetní a administrativní pracovnicí byla paní Hráčková Milada. O úklid a v zimním období i topení se starala paní Abrahámová Naděžda. Pracovní doba v úřední dny pondělí a ve středu byla od 7:00 hod do 16:30 hod, v ostatní dny od 7:00 hod do 15:00 hod.

Rozpočet obecního zastupitelstva:

Příjmy             Plán:  622 tis. Kč                 Skutečnost:  2 345 tis. Kč

Výdaje           Plán.  622 tis. Kč                 Skutečnost:  1 645 tis. Kč

            Příjmy OÚ se členily do těchto kapitol: vodní hospodářství, školství, daň zemědělská, daň z příjmu obyvatelstva, daň domovní, správní poplatky.

            Výdaje – čerpání rozpočtu mělo následující skladbu kapitol: školství, zdravotnictví, kultura, správa, sociální věci, místní hospodářství (veřejné osvětlení, údržba komunikací), vodní hospodářství a životní prostředí.

Průběh roku, počasí a úroda

            Rok 1992 začal velmi teplým počasím. V měsíci lednu se pohybovaly ranní teploty maximálně 5 0C pod nulou, přes den vystouply na 4-6 0C nad nulu. Druhá polovina měsíce byla deštivá. Mírné ochlazení ve druhé polovině února přineslo i sněžení, ale sníh se držel jen pár dní. Celá polovina roku byla velmi bohatá na srážky. Letní měsíce se vyznačovaly vysokými teplotami, v červencových a srpnových dnech až 34 0C ve stínu. Srážky se projevovaly jen ojedinělými bouřkami, které se rychle přehnaly a bylo zase sucho.

            Celý podzim byl teplý, ochladilo se až koncem listopadu. Po 10. 12. začal padat sníh. Protože Kateřina byla na blátě, tak se očekávalo, že vánoce budou na ledě. Před svátky se sníh pomalu ztratil a zůstal jen mírný poprašek.

 Na počasí a klimatických podmínkách závisel i růst rostlin a úroda. Protože vlhké jako bylo příznivé pro vegetaci, odrazilo se to především ve sklizni obilovin. Úroda byla velmi pěkná.

            Ve druhé polovině dubna už rozkvetly stromy, ale protože přetrvávalo deštivé počasí, odrazilo se to na úrodě meruněk, broskví a jablek, u kterých úroda byla jen průměrná. Švestky se přes bohaté květenství urodily jen v dolní části obce.

            Mandelinka bramborová se v letošním roce vyskytla až v další generaci, protože deštivé počasí nepřálo jejímu rozmnožení. Po ústupu srážek bylo příhodné počasí pro plíseň okurkovou, která v měsíci červenci rychle ukončila plodnost okurek.


            Polní práce počaly brzy, již kolem 10.3. se vyjelo do polí jak družstevních, tak i na záhumenky. Půda se připravovala na setí, krmnou řepu a sadbu brambor. Kukuřice se sela až koncem dubna. První senoseče proběhly až koncem května a byly neustále přerušovány deštěm, takže se protáhly a sušilo se po celý červen. Sklizeň byla jen průměrná, s nižší kvalitou.

            Žně proběhly při pěkném počasí již kolem 20.7. a do konce měsíce bylo posečeno. Druhá senoseč se uskutečnila jen na některých pozemcích, protože tropická vedra zastavila růst trav.

            Podzimní práce začaly již v srpnu sklizní brambor na záhumenkách, sklizeň silážní kukuřice začala 25. 8. a během deseti dnů byla ukončena. Během září a do poloviny října bylo zaseto a následovala sklizeň cukrovky. Suché počasí umožnilo provádět podzimní orbu až do 10.12.

            Nové ekonomické podmínky přinesly také velké změny do zemědělství. Také v zemědělském družstvu  Bílovice, se kterým jsme byli sloučeni, proběhla transformace družstva. Začátkem roku byla zvolena transformační rada, kde i Mistřice měly své zástupce, paní Františku Šimkovou a pány Františka Poláška, Josefa Malinu, Františka Omelku a za farmu Mistřice ing. Jana Ryšánka. Od 1.4. 1992 družstvo rozdělilo jednotlivé vesnice a byl stanoven pronájem. Pracovníci farmy Mistřice vytvořili společnost s ručením omezeným s názvem AGRI-M. Společnost má celkem 19 společníků a 32 pracovníků, převážně občanů naší vesnice. Hospodařili celkem na výměře 880 ha půdy, která je na katastru Mistřice a části Bílovic. AGRI-M s.r.o. provozovalo rostlinnou a živočišnou výrobu. V rostlinné výrobě se zaměřili hlavně na obiloviny a cukrovku. Oseté plochy a průměrný výnos jednotlivých plodin byl následující:

®  Pšenice ozimá                    247,02 ha                 výnos 5,83t/ha

®  Ječmen jarní                      94 ha                                     4,69 t/ha

®  Hrách setý                         53,65 ha                               2,61 t/ha                             

®  Kukuřice na siláž                114,98 ha                             20,13 t/ha

®  Řepka                               52,84 ha                               1,12 t/ha

®  Cukrovka                           35 ha                                     27,35 t/ha

Pěstované odrůdy: pšenice          - Sparta, Hana, Ilona, Vegata

                                   ječmen           - Rabín

                                hrách                - Bohatýr

V živočišné výrobě se zabývali chovem hovězího dobytka a chovem drůbeže.

Stavy zvířat a jejich užitkovost byly následující:

®  Krávy             150 ks                        ø dojivost 12,15 l/ks/den

®  Jalovice         225 ks                        ø přírůstek 0,57 kg/ks/den

®  Výkrm býků  141 ks                        ø přírůstek 0,56 kg/ks/den

®  Slepice          17958 ks       ø snáška 263ks/ks/rok

®  Brojleři           14000 ks       ø váha při prodeji 2,26 kg/ks

Prodej zemědělských výrobků a jejich ceny na trhu:

®  Pšenice potravinářská                              283,- Kč/q

®  Ječmen sladovnický                                  290,- Kč/q

®  Cukrovka                                                     84,- Kč/q

®  Hrách jedlý                                                  475,- Kč/q

®  Řepka                                                                      505,- Kč/q

®  Výkrmový skot                                             24,35 Kč/kg živé váhy

®  Drůbež, brojleři                                           24,92 Kč/kg živé váhy

®  Mléko                                                            5,98 Kč/l

®  Vejce                                                            1,29 Kč/ks

Do konce roku 1992 byla ukončena transformace družstva Bílovice a tím družstvo přešlo na družstvo vlastníků. Za členy představenstva obce Mistřice byli zvoleni Šimková Františka, Omelka František a ing. Ryšánek Jan. Řada občanů naší obce se přihlásila do transformace a tím se stala majitelem transformačního podílu.

            Dle nového zákona o půdě řada občanů požádala o vydání pozemků hlavně na záhumenky, proto se rozdělily pozemky okolo obce v trati „Záhumení“ na obou stranách. K soukromému hospodaření se nepřihlásil v naší obci žádný. Největší vrácená plocha zemědělské půdy byla ve výměře 1 ha a to majiteli panu Janotovi č.p. 140. V jednotlivých domácnostech přibývá chovatelů prasat, krav – samozásobitelů mléka, mezi něž patřili tito občané: Šuranský Augustin, Medek Josef, Mach Zdeněk, Šimek Rudolf, Ondrůšek Alois, Ondrůšek Jaroslav, Kadlčíková Emílie, Žižková Filoména a další. Rovněž se rozšířil chov býků na výkrm mezi občany. Chov kožešinových zvířat, především nutrií, který byl v naší obci hodně rozšířen, byl postupně likvidován pro malou poptávku a nasycení trhu. Občané se začali specializovat na chov kalifornských žížal.

            Veterinární službu pro farmu Mistřice a soukromníky zajišťoval MUDr. Sladký Ludvík, bytem Uh. Hradiště a technik Horák Josef, bytem Nedachlebice.

Průmysl, zaměstnání, obchod

            Obyvatelstvo naší obce většinou za svým zaměstnáním dojíždí, hlavně do podniků MESIT Uh. Hradiště, LET Kunovice, TON Uh. Hradiště, FATRA Napajedla, SLAVIE Napajedla, SVIT Zlín. V tržních ekonomických podmínkách se dostávají podniky do těžkých výrobních problémů, ruší provozy a vznikala vysoká fluktuace pracovníků. I v naší obci se vyskytli první nezaměstnaní.

            Služby, které zajišťovala provozovna místního hospodářství, se zrušily a postupně přechází na soukromníky. Paní Dominová si zřídila doma krejčovství, slečna Lysoňková Martina z Jarošova si pronajala kadeřnictví.

            Služby obchodu, prodeje smíšeného zboží poskytovaly prodejny Jednoty v Mistřicích i Javorovci, dále soukromé prodejny, umístěné přímo v rodinných domech a to paní Kýrové v č.p. 18 a pana Nikla Dalibora v č.p. 247. místo zrušené prodejny textilu Jednoty byla v č.p. 39 pronajata paní Haně Trčkové zelenina, drogerie, textil – to vše zde bylo možno nakoupit.

            Paní Knotová Věra prováděla rekonstrukci vráceného pohostinství, otevřela novou výčepnu ze stávajícího tanečního sálu. Dále pokračovala v opravě celého objektu s předpokladem otevření kavárny.

            Ceny potravin v uplynulém roce dle statistického průzkumu byly následující:

®  Hovězí maso bez kosti přední                  65,20 Kč

®  Vepřová pečeně s kostí                             82,20 Kč

®  Vepřová plec                                         71,20 Kč

®  Kuře                                                     47,70 Kč

®  Šunkový salám                                      96,90 Kč

®  Polotučné mléko                                      7,30 Kč

®  Čerstvé máslo                                         82,40 Kč

®  Pšeničná mouka hladká                            8,10 kč

®  Chléb                                                     7,70 kč

Od 1.10 1992 byla zvýšena cena elektřiny jak pro velkoodběratele, tak i pro obyvatelstvo. Sazba u denní spotřeby elektrické energie se zvyšuje z 0,45 Kč za KW na 0,83 Kč a u noční spotřeby z 0,23 Kč na 0,35 Kč. Stálá platba se zvyšuje z 22,50 na 32 Kč měsíčně u denního proudu a z 15,- na 25,- Kč u nočního proudu. Dále byly zvýšeny poplatky za poštovní služby.

Úprava obce

            I v roce 1992 probíhala výstavba nových rodinných domků. Nedokončeny byly novostavby manželů Horňákových a Vaňkových. Dostavbu a správu okolí provedli Bilavčík Martin, Žižka Alois, Ondroušek Vojtěch, Trčka Zdeněk, Šimek Dušan, Medek Milan, Bilavčík Pavel. Další občané i přes značné zvýšení cen stavebního materiálu, opravují a zlepšují okolí svých domků.

            OÚ se podílel na opravě cest, pokládání obrubníků, úpravě prostranství na návsi a likvidaci rodinných domků Bilavčíkovo č.p. 47, paní Sychrové a Jůzalové na Žlébku. I přes zvýšení poplatků vodného a stočného prováděli občané vodovodní přípojky na státní vodovod. Bylo opraveno veřejné osvětlení, postupně byla vyměňována halogenní světla. Dále byla provedena oprava rozhlasu, který je neustále dobrým pomocníkem v informovanosti obyvatel obce. Také se rozšiřuje telefonní síť a hojně byla využívána veřejná telefonní budka umístěná před OÚ.

            Změny v ekonomice také zasáhly dopravní podnik ČSAD Uh. Hradiště, který s úsporných důvodů zredukoval autobusovou dopravu i pro naši obec. Autobusové spojení do Uh. Hradiště: 5:05, 6:05, 6:25, 6:55, 7:35, 10:15, 13:05, 14:05, 14:40, 15:05, 18:35, 21:15 hodin. Autobusové spojení z Uh. Hradiště: 5:40, 6:05, 6:25, 9:00, 10:00, 11:45, 12:15, 14:25, 14:50, 15:10, 16:10, 18:05, 22:10 hodin. Autobusové spojení Napajedla, Otrokovice, Zlín: 4:50, 5:05, 6:05, 13:05, 21:15 hodin. Zpět odjíždí ze Zlína ve 14:35 a ve 22:00 hodin. Ve dnech pracovního klidu odjíždí autobus z obce v 6:55 a ve 13:15 hodin, dojíždí zpět v 10:15 a v 16:15 hodin. Změny cen jízdného zvýšené k 1.7. 1992 zasáhly všechny lidi bez rozdílu. Cena jízdenky z 1 Kč se zvýšila na 2 Kč, cestovné do Uh. Hradiště ze 3,- na 4,- Kč.

            Zvýšení cen benzinu v průběhu uplynulého roku nemělo vliv na zvýšení počtu nových automobilů. Vzrostl počet nových FAVORITů, uvolněním možnosti nákupu ojetých aut v zahraničí, objevily se i u nás zahraniční typy.

Společenský život v obci

            Tak jako v uplynulých letech začala kultura a společenský život v obci plesovou sezonou. Tradiční ples Sboru dobrovolných hasičů s dechovou hudbou Mistřičanka přilákal velmi málo účastníků. Na maškarním plese s hudbou Medusin, díky maskám bylo už plno.

            Stavění máje 1.5. prováděli děvčata a kluci ročníku 1974. doprovázela je dechová hudba Mistřičanka a vršek se nesl od Daniely Hráčkové.

            Největší událostí roku byly hody. 3.-4. listopadu 14 párů krojovaných chlapců a děvčat se po dva dny veselilo s kapelou Mistřičanka. V neděli ráno se krojovaní zúčastnili i na hodové mši svaté v místní kapli.

            Pro většinu občanů je nejvyšší kulturou sezení před televizní obrazovkou. Barevné televizory a videa, satelity tuto tzv. papučovou kulturu ještě umocňují.

            Ale i sport má v naší obci své tradiční zastoupení a příznivce. Největší sportovní zastoupení měla TJ Sokol, oddíl kopané. Členská základna sdružovala 120 registrovaných členů. Pouze však menší skupina nadšenců a vytrvalých příznivců zajišťovala činnost této organizace. Mezi ně patří zejména pánové Blaha Oldřich, Habarta Miroslav, Lysoněk Josef, Šimek Ladislav, Sedláček Vladimír, Blaha Jaroslav, Švehla Štěpán, Jánoš Josef, Medek Zdeněk, Magdálek Stanislav a jiní. Mistřice zastupovali v okresní soutěži tři družstva jednička, dorost a žáci. Hráči byli – Bilavčík Pavel, Večeřa Pavel, Lysoněk Petr, Jánoš Pavel, Vašek Jaromír, Engler Igor, Knot Radim, Blaha Tomáš, Tománek Petr, Sklenář Vlastimil, Sklenář Jaroslav, Trčka Zdeněk, Vaněk Pavel, Malina Tomáš. Družstva každou neděli po celou fotbalovou sezonu hrála zápasy na místním hřišti nebo vyjížděla na hřiště svých soupeřů. V zimních měsících trénovali hráči v tělocvičně ve škole. Členové TJ odpracovali mnoho hodin zdarma při údržbě hřiště i šaten.

            Další velkou organizací, která se aktivně podílela na životě obce byl Sbor dobrovolných hasičů. Nejhorlivějšími členy této organizace byli Polášek Františka – starosta, Polášek Josef – velitel, Polášek Josef č.p. 231, Malina Alois, Blaha Zdeněk, Kapřík Antonín, Polášek Jiří, Abrhám František, Polášek Antonín, Boček Jan, Vrána Josef, Bilavčík František, Magdálek Vojtěch, Dohnal Rostislav. Členové SDH reprezentovali a proslavili naši obec po celé republice. Sklízeli úspěchy a vítězství jedno za druhým, jak družstvo dospělých, dorostu a žen, všichni si vedli výborně. Družstvo dorostu se v celostátním kole 24.6. ve Skalici stalo absolutním vítězem a získalo titul „Přeborníka ČSFRˇ.

            O přírodu v okolí naší obce se starala myslivecká společnost KOPEC, která obhospodařovala honitbu v Mistřicích. Zapálení členové, účastnící se všeho dění byli: Sládek Antonín, Šnajdar Vojtěch, Lysoněk Josef, Magdálek Josef, Habarta Miroslav, Magdálek Jindřich, Jánoš Josef, Magdálek Oldřich, Hráček Ladislav, Šimek Josef a další.

            Český zahrádkářský svaz byl také nedílnou součástí společenského života v obci. Obhospodařovali dvě zahrádkářské kolonie ve Štěpech a v Súhradech. Pro občany zajišťovali odborné přednášky a poradenskou činnost, týkající se pěstování ovoce a zeleniny, dodávky sadby brambor, osiv, stromků, hnojiv a chemických postřiků. Mezi nejaktivnější členy patřili Mrazík Jaroslav, Hubáček Jaroslav, Špaček Jaroslav, Medek František, Šácha Josef, Čaník Stanislav, Dostálek Vítězslav, Jánoš František.

            Velmi významným pomocníkem OÚ byl Sbor pro občanské záležitosti v čele s předsedkyní Jánošovou Jarmilou, Poláškem Jiřím, Magdálkovou Danou a Hájkovou Annou, kteří spolu s Tománkovou Ludmilou tvoří členskou základnu. Celoročně sledují významná výročí občanů a v zastoupení OÚ blahopřejí i s kytičkou a dárkem. Návštěvy přestárlých nejen v Mistřicích, ale i v různých ústavech a domovech důchodců, hlavně o vánočních svátcích, to byly další a i do budoucna budou nejvýznamnější akce této organizace. Dále vítání občánků do života, předávání občanských průkazů patnáctiletým, setkání rodáků u příležitosti padesátin.

            Místní lidová knihovna má působiště v poschodí domu č.p. 39. Knižní fond obsahuje 5345 knih dětské, naučné i literatury pro dospělé. Celkem 111 čtenářů si vypůjčilo 2255 knih.

Veřejný život

            Volby do zastupitelských orgánů se dotýkaly nás všech. Konaly se ve dnech 5. a 6. června 1992. ve voličském seznamu za Mistřice bylo zapsáno 756 voličů z Mistřic a 101 voličů z Javorovce. K volbám se dostavilo 803 voličů, což představovalo 95% účast.

Výsledky voleb do jednotlivých orgánů:

SL

SN

ČNR

ODA

3,5 %

0,8 %

0,8 %

ČSSD

4,5 %

1,6 %

1,5 %

HSD – SMS

18,6 %

12,3 %

19,1 %

Hnutí důchodců

3,2 %

3,2 %

3,7 %

KDU - ČSL

29,9 %

28,6 %

30,3 %

Strana živnostníků

1,9 %

1,4 %

1,5 %

LSÚ

3,9 %

4,3 %

4,7 %

OH

2,5 %

2,9 %

4,5 %

Sdružení pro republiku

3,2 %

3,5 %

3,2 %

Levý blok

11,3 %

12,5 %

11,5 %

Strana piva

1,4 %

0,6 %

1,3 %

ODS

12,8 %

18,3 %

13,8 %

Na základě výsledků těchto voleb byla sestavena ministerstva a vláda v čele s panem premiérem Václavem Klausem.

            Tento rok také přinesl změnu v délce trvání základní vojenské služby a to zkrácení na 18 měsíců, u vysokoškoláků na 12 měsíců. Mnohem více byla využívána možnost odsloužit si tzv. civilní službu.

Pohyb obyvatelstva

            Naše obec měla na začátku i na konci roku 1992 stejný počet obyvatel. Narodilo se 15 dětí, rovněž 15 občanů zemřelo. Změnu bydliště provedlo 36 občanů přestěhováním a 36 občanů přistěhováním.

Děti narozené v roce 1992:

Janás Pavel                         č.p. 195                     Dlouhý David                      č.p. 43

Bilavčík Jan                         č.p. 10                        Huňková Barbora               č.p. 17

Běťáková Eliška                  č.p. 367                     Krystýnová Michaela          č.p. 364

Čaníková  Veronika                       č.p. 214                     Knot Michal                          č.p. 383

Holík Tomáš                         č.p. 379                     Mikulíčková Lucie               č.p. 118

Kolečkářová Michala          č.p. 100                     Medek Petr                           č.p. 41

Křižka Jiří                              č.p. 83                        Válek Radovan                   č.p. 121

Matěja Tomáš                      č.p. 67

Bylo uzavřeno 13 manželství, 2 manželství byla rozvedena.

Úmrtí občanů:

Viktorová Milada                 č.p. 367          ve věku          76 let

Samsonek Bohumil                       č.p. 221                                 60 let

Pomykalová Anna              č.p. 178                                 77 let

Mahdalová Anežka            č.p. 273                                 82 let

Luběna Alois                                   č.p. 149                                 55 let

Jánošová Bernardína        č.p. 257                                 92 let

Vaculková Marie                 č.p. 275                                 70 let

Zatloukalová Marie             č.p. 353                                 83 let

Magdálková Františka        č.p. 23                                   80 let

Juřena František                 č.p. 323                                 46 let

Březina Josef                      č.p. 129                                 63 let

Sládková Josefa                 č.p. 146                                 82 let

Chmelinová Jarmila                       č.p. 209                                 39 let

Močička Ignác                     č.p. 293                                 78 let

Sládek Ignác                                   č.p. 140                                 67 let

Všichni občané zemřeli přirozenou smrtí. Paní Zatloukalová Marie podlehla následkům zranění, které utrpěla při výbuchu plynové bomby ve svém rodinném domku.

Závěr

            Uzavřel se pro nás všechny rok 1992, který byl bohatý na mnoho událostí a přeměn celé společnosti. K 31.12. 1992 končí období společného státu se Slovenskem. Všichni budeme žít v očekávání věcí příštích a nadějí v lepší budoucnost.


ROK 1993

Úvod

            Rok 1993 se nesl ve znamení zlepšování vzhledu, úpravy tváře naší obce. Každým rokem, pomalu krok za krokem je vidět, jak se po částech mění. V některých oblastech to sice zatím nevypadá zvlášť upraveně, ale postupuje se vpřed. Například Kopec. V rámci akce vyrovnání zatáček byla a nadále je prováděna zavážka a byla položena kanalizace.

            Kolemjdoucí pamětníci vzpomínají, kolik na tomto kousku země stávalo rodinných domků. Byl zde domek rodiny Jánošových, Černoškových, Kromsiánových, Váverkových a poslední byl zbourán dům rodiny Malinových. Dříve si lidé orné půdy více vážily, protože mnohdy byla jejich jedinou obživou. Své příbytky proto stavěli velice skromně a úsporně. Nyní se staví přímo hrady s mnoha pokoji a nakonec v nich zůstanou ve stáří rodiče sami.

Počasí a úroda

            Rok 1993 byl teplotně normální. Zima byla velmi mírná. V lednu se pouze tři dny vyhouply mrazy nad -15 0C, hodně sněhu, denní oteplení, následné náledí, tyto všechny faktory vyvolaly kalamitu. Nejely autobusy, vázlo zásobování, ale na to si už občané Mistři pomalu zvykli. Je to dáno samotnou polohou obce a navíc umocněno prudce stoupajícími zatáčkami ve tvaru es.

            V únoru a březnu se teploty pohybovaly do -8 0C, sníh se držel do 10. 3. Pak se přes den vyšplhala rtuť teploměru na 10 0C, v noci klesala na -3 0C, ráno vesnici zastíraly mlhy. Po velikonocích nastalo prudké oteplení, byl to přechod ze zimy přímo do léta. Celý květen horka 28 – 30 0C, sucha, byly příčinou toho, že zelenina nevzešla. Mrkev a petrželí se musely podsazovat. Rovněž řepa se sadila znovu, hned první dva lístky byly napadeny škůdcem broukem Řepíkem. Suché a teplé počasí bylo výhodnou živnou půdou pro mandelinku bramborovou. Později se objevila i plíseň okurková a proto byly použity různé chemické postřiky například Karate, na okurky Novozir. Na Medarda nepršelo, ale pak začaly denní přeháňky a bouřky. Ochladilo se na maximálně 20 0C i dovolená byla deštivá. Zřejmě tyto klimatické podmínky byly příčinou abnormální úrody brambor, které dosahovaly váhy až 0,5 kg. Dále se hodně urodilo rajčat, papriky a broskví.

            Začátkem září nastalo prudké ochlazení, večer se už přitápělo, přes den se teploty pohybovaly do 15 0C, v noci kolem 3 0C, deštivo bylo i po celý říjen. Martin přijel na bílém koni, mrazy dosahovaly -8 0C. Začátkem prosince bylo opět oteplení, déšť, na Štědrý den do rána napadl sníh, konečně byly krásné bílé vánoce.


Pohyb obyvatelstva

            V uplynulém roce se narodilo 13 dětí, z toho pět děvčátek. Bylo uzavřeno 12 sňatků. Zemřelo 14 mužů a 5 žen. Všichni kromě Petra Lysoňka zemřeli přirozenou smrtí.

            Petr Lysoněk zahynul tragicky ve věku 27 let. Poslední červencovou neděli se vraceli pozdě večer dva snoubenci z divadelního představení z Uh. Hradiště. Od mlékárny šli pěšky, v neděli autobus po 17:00 hodině do Mistřic nejede. Velmi pršelo, proto se skloněnými hlavami pod jedním deštníkem spěchali, aby už byli doma. Tma jako v pytli, neosvětlený úvoz, déšť, všechny tyto příčiny sehrály v tento osudný večer svou roli. V plné rychlosti z mistřického kopce do nich narazil Petr Lysoněk na kole. Každý z nich byl odhozen na jinou stranu. Petr zřejmě přeletěl řídítka a zůstal ležet na cestě. Tato nehoda skončila pro Petra po deseti dnech zápasu v nemocnici smrtí. Dívka ležela tři týdny v hlubokém bezvědomí, prodělala těžkou operaci hlavy. Léčení si vyžádalo dlouhou dobu, zranění jí zanechalo trvalé následky. Mladík vyvázl jen se zraněnou nohou, po třech dnech byl propuštěn z nemocnice. Na tomto úseku to byla již třetí smrtelná nehoda.

Zemřelí občané:

Richard Matěja                    č.p. 67

Filoména Kocábová                       č.p. 186

Drahomír Maňásek             č.p. 260

František Kučera                č.p. 341

Jan Bilavčík                         č.p. 179

Josefa Mikošková               č.p. 201

Karel Kovařík                       č.p. 208

Petr Lysoněk                                   č.p. 283

Rudolf Huňka                      č.p. 296

František Vlachynský        č.p. 316

Josef Došek                         č.p. 120

František Habarta               č.p. 283

Ignác Malina                                    č.p. 259

Josefa Maňásková             č.p. 151

Josef Lysoněk                     č.p. 370

Marie Šuranská                   č.p. 39

František Magdálek                        č.p. 266

Marie Pastyříková               č.p. 128

Miloslav Mikulka                 č.p. 184

Práce obecního úřadu

            Činnost OÚ řízeného obecním zastupitelstvem v čele s panem starostou byla velmi různorodá. Počátkem roku byla schválena výstavba kanalizace u zatáček firmou IPS Brno. Po jejím průběžném dokončování byla prováděna navážka odpadů – stavební suti, hlíny, atd.

            Dále byla provedena úprava kanalizace na Větřáku, kde z každého dvora ústily splašky do příkopu za ploty, který byl pouze povrchní bez jakýchkoliv rour. Další část kanalizace byla položena od MŠ až po uličku, vedoucí k boží muce směrem na Bílovice. V uličce od Vaňkového byla cesta značně rozšířena a na ni položeny panely.

            Ve Štěpech u kříže byly pokáceny dva staré kaštany. Jejich suché padající větve ohrožovaly kolemjdoucí. Na místo nich byly vysázeny kaštany mladé. I nadále pracovaly při obecním zastupitelstvu různé komise, které se scházely dle potřeby.

Hospodářský život

            Obchodní síť se velmi rozšířila. Nyní jsou v obci tři soukromé prodejny potravin a zeleniny. Dvě přímo v rodinných domcích, třetí je umístěna v pronajatých prostorách. Takže prodejna  Jednoty má nyní širokou konkurenci, nejen co se týká sortimentu, ale i cenových relací různých druhů zboží. V mnoha případech se jedná pouze o rozmezí desetihaléřů, ale například u pracích prostředků se jedná o rozdíly až korunové.

            Ceny se však nezvedaly jen z konkurenčních důvodů, inflační spirála je rovněž tlačí vzhůru. Dále zavedení daně z přidané hodnoty také přispělo ke zvýšení cen. U některých druhů zboží  vzrostly ceny několikanásobně.

Základní potraviny:

 Mléko                        7,-/l                             mouka                       7,20/kg

Chléb             7,20                            cukr                            14,50

Rohlík                        0,60                            hovězí maso             95,-/kg

Máslo             18,-                             vepřové maso          85,-/kg

            Jižního ovoce na rozdíl od předcházejících let je dostatek po celý rok a cenově lze srovnávat třeba s jablky. Kilogram banánů dle jakosti stojí v některých momentech i 14,- Kč/kg, jindy se cena vyšplhala až na 26,-Kč/kg, kilogram jablek stojí 8,- až 18,- Kč/kg. V podstatě je trh velmi dobře zásoben veškerým zbožím nejen naší, ale i zahraniční výroby.

            Na základě restitučního zákona o vrácení znárodněného majetku původním majitelům nebo jejich přímým potomkům, byla vrácena hospoda, která patřila pod Jednotu dceři bývalého majitele pana Šuranského, paní Věře Knotové. Byly zde provedeny velké úpravy interiéru. Šenk byl přestěhován na velký sál. Prvního května se slavnostně otvírala cukrárna – kavárna, která byla zrekonstruována z původního šenku. Stěny i bar, vše bylo velmi vkusně obloženo dřevem, vymalováno, položen koberec. Prostředí působí útulným, vkusně sladěným dojmem. Maminky s dětmi si přijdou na zmrzlinu, zákusek nebo šlehačkový pohár a nemusí při čekání na tatínky postávat před hospodou nebo sedět v zakouřeném šenku. Nově zbudovaný výčep je rovněž obložen dřevem v přírodní barvě, polakovaným. Celý sál, i když se jeho původní prostory nezvětšily, působí větším dojmem.

Tisk

            Odběr novinového tisku a časopisů proti letům předcházejícím roku 1989 značně vzrostli. Nejsou žádné pořadníky pro předplatitele, ani objednací lhůty v distribuční síti nejsou tak dlouhé. Kvalita a především obsahová úroveň se velmi zlepšila. Je dostatek časopisů pro děti a mládež, ABC, Mateřídouška, Sluníčko, Čtyřlístek. Časopisy pro zahrádkáře a domácí kutily vychází v nádherném barevném provedení. Dříve téměř tajné, skrývané časopisy s erotickou tématikou jsou nyní běžně vystavené v každém novinovém stánku. Jejich ceny se pohybují od 50,- Kč výše. Ceny deníků se každý půlrok zvyšují. Sobotní vydání deníků s přílohou stojí 4,- až 5,- Kč.

            Pětina domácností v naší obci denní tisk odebírá pravidelně, někteří si kupují příležitostně nebo jen týdeníky a měsíčníky. Nečtenějším týdeníkem v naší obci jsou Slovácké noviny, nejčtenějším deníkem Zemědělské noviny.

            Slovácké noviny jsou regionálním tiskem uherskohradišťského okresu. Vycházejí každou středu. Téměř každý měsíc se objeví nový titul časopisu nebo novin. Je opravdu si z čeho vybírat.

            Rovněž knižní trh je velice dobře zásoben. Je vydáváno nepřeberné množství knížek, bohužel v cenových relacích kolem 100,- Kč průměrně za knížku a to je hodně. Neprobíhá už žádná cenzura. Vznikla soukromá nakladatelství, která se snaží zaplnit trh a uspokojit poptávku po takzvaných autorech na indexu. U nás mezi nejžádanější autory patří Vlasta Javořická, J. Š. Baar, Ludila Bittnerová a jiní.

            Mezi mládeží a střední generací, především u žen, jsou oblíbená sešitová vydání milostné, romantické, dobrodružné, strašidelné, exotické řady. V popředí jsou i knížky „Harlequin“ bílé, červené a fialové řady, barvy, které rozlišují stupeň milostných zápletek, mají spád a vždy dobrý konec.

            I v oblasti naučné literatury jsou vydávány velmi zajímavé a vše obsahující dětské encyklopedie, zeměpisné atlasy, slovníky, učebnice, jazykové, ale i různé příručky pro podnikání a podnikatele, ekonomy a účetní. Vše je vkusně a poutavě ilustrováno.

Sbor dobrovolných hasičů

            Dne 28. dubna 1993 v dopoledních hodinách vypukl z neznámých příčin požár lesního porostu na rozhraní katastrálního území Popovic a Mistřic poblíž osady Javorovec.

            Při této akci SDH Mistřice prokázal, že není úspěšný jen při soutěžích, ale dovede se postavit i skutečnému požáru. Společně d jednotkou útvaru Sboru požární ochrany Uh. Hradiště, SDH Bílovice a Březolupy požár uhasili.

            V Mistřicích se 11. 7 uskutečnil IV. Ročník soutěže O pohár starosty obce. Šedesáttři družstev z celé republiky se přijelo utkat v závodech s nadějí zvítězit. Počasí zrovna nepřálo, přesto úroveň soutěže byla vynikající, dosahovala profesionálních měřítek.

            V ženské kategorii děvčata z Mistři již po třetí obhájila prvenství. Družstva mužů, i když nebyla první předvedla velmi dobrý výkon. Diváci nebyli zklamáni.

            2. 10. proběhla v Českém Krumlově nejkvalitnější a nejprestižnější soutěž uplynulého roku. Zúčastnilo se jí 50 družstev, mezi nimi i 9 profesionálních jednotek okresních útvarů. Mistřice však dokázaly, že dovedou bojovat. První místo obsadilo družstvo Mistři I. s časem 26,71 s, druhé místo Mistřice II. s časem 26,78 s.

            Velká cena v uplynulém ročníku zahrnovala 34 závodů plošně rozložených po celé ČR a výsledky jednotlivých závodů se sčítaly do tabulky, ve které figurovalo 149 družstev mužů z celé ČR. V ženské kategorii figurovalo 102 družstev z celé ČR a děvčata z Mistřic se umístila v jejich čele. Chlapci prvního družstva z 38 soutěží 20 vyhráli, 4x byli druzí a 8x třetí. Družstvo startovalo ve složení: Abrhám František, Boček Jan, Gajdošík Ludvík, Omelka František, Polášek Martin, Polášek Jiří a Polášek Josef. Druhé družstvo startovalo ve složení: Boček Roman, Polášek Jiří st. Polášek Pavel, Schon Martin, Vycudilík Jiří, Vrána Josef, Malina Tomáš a Ševeček Radek. Toto družstvo nebylo svojí výkonností jen zálohou I. družstva. Vedle celkového 3. místa ve Velké ceně Čech, Moravy a Slezska obsadilo i 2. místo ve Velké ceně okresního sdružení hasičů.

            Přestože družstvo děvčat se věkem řadilo do dorostenecké kategorie a patřilo mezi nejmladší družstva v republice. Ze 32 absolvovaných soutěží 18x vyhrálo, 5x obsadily druhé místo a 5x třetí. Děvčata jsou velmi dobrým kolektivem i mimo soutěžní dráhu. Startovaly ve složení: Hubáčková Lenka, Gajdošíková Katka, Kaňovská Jarka, Polášková Eva, Schodová Katka, Schodová Pavla a Turzíková Věra.

            Poděkování za dosažené výsledky a propagaci dobrého jména naší obce patří nejen shora uvedeným členům SDH, ale rovněž panu Josefu Poláškovi za vedení a všechen vynaložený volný čas, který věnoval přípravám družstev a organizování všeho dění kolem hasičů.

Oblečení – móda

            Tak jako jde dopředu technický rozvoj, tak kráčí dopředu i móda. Mnohé prvky se sice opakují, vrací, ale téměř každým rokem se módní tvůrci vytasí s něčím novým, co tu ještě nebylo.

            Nosí se téměř všechno. Krátké minisukně, dlouhé a delší pod kolena, úzké kalhoty tzv. elasťáky, těsně obepnuté kolem těla, vyráběné buď z bavlny nebo umělých vláken. Dále široké rifle, kalhoty s plisováním, halenky s velkými límci, bohatě zdobené výšivkou, kraječkami, paspulkami. Pulovry a svetry, delší pod boky nebo až ke kolenům. Kabáty – paleta nad kolena, hodně rozšířené, nabírané na zádech, s šálou přes rameno v tom samém odstínu. V naší obci se střední a starší generace se oblečení dělí na nedělní a všední. U dětí a mladších ročníků se toto rozlišení již tak nedodržuje, neboť do školy i do zaměstnání se podstatně lépe obléká než např. za mých školních let. Po sedlcky ve fěrtůšku a jupce chodí už jen stařenky nad 65 let. Mladší důchodkyně dávají přednost panskému oděvu tj. klasické oblečení, ne krojové. Krojové oblečení se už nosí jen při vyjímečných příležitostech. Většinou na První svaté přijímání se obléká poprvé, pak na biřmování a nakonec ha hody. Rozdíl v oblékání mezi městem a venkovem se pomalu ztrácí.

Hody

            V letošním roce se uskutečnily 6.-7. 11. 1993. V sobotu bylo velmi špatné počasí, déšť a sychravo. Ani se nešlo v kroji. Muzikanti v pláštěnkách, ostatní pod deštníkem v civilu. Až večer na hodové muzice se to rozjelo. Třináct párů mladých udělalo výbornou atmosféru.

            Ve velmi pěkném i když stísněném prostředí v hospodě u Šuranských se tančilo a zpívalo ostošest. Sálem se ozývaly povolávačky, děvčata měla navrch.  „Chlapci Mistřičané, kde vy máte stárka, leží za dědinů, pije vodu z járka. Chlapci Mistřičané, kde máte druhého, leží za dědinů, zrovna vedle něho. Zdaleka já poznám, který šohaj šidí, malučké oči má a daleko vidí. Zdaleka já poznám, který je ženatý, holínky mu klapjá, širák ledajaký. Mistřičtí mládenci rádi sa napijů, potom sa do rána s opích vodíjů. Mistřičtí mládenci s nohama jak saňky, vozívajů na nich z kopca Bílovjanky. Mistřičtí mládenci, ti sů samá kuráž, když idů přes pole, majů v gaťách guláš. Mistřičtí mládenci, ti sů samá móda, majů jedny gatě, aj ty z palazora. Mistřičtí mládenci sů velicí lumpi, když nemajů co pit, pijů vodu z pumpy. Mistřičtí mládenci sů samá galánka, když dojde k ženění, nechce jich cikánka. Mistřičtí mládenci nosívajů gatě, lebo majů nohy, jak z erteplí natě. Mistřičtí mládenci galánek nemajů, na místo děvčice kůl v plotě lůbajů. Mistřičtí mládenci, ti si moc myslíja, šmatlů nám po nohách, tančit neumíja. Mistřičtí mládenci samý fotbalista, když přijdů na hřiště nestačí jim místa. Zpíváme vám chlapci, zpíváme vám vrků, že už máme dávno, dávno sucho v krku. Mistřičtí mládenci tolik nás to stálo, nenechte si sebrat dneska svoje právo.

Všichni společně: Mistřická chaso už sa nedrážděme, šak sa eště dneska večer udobříme.

            Zazněla společná Čí sů hody, naše hody… děvčice zavýskaly, kluci ruka ke kosárkom a veselo bylo, veselo. Tradice zatím zůstala zachována.

Závěr

            Rozdělením republiky bylo nutno přistoupit k dalším změnám a doplňkům.

8. února 1993 byla oddělena měna ČR a Slovenska. Občanství ČR bylo zaznamenáno do občanských průkazů na základě rodných listů. Do pasů byly dávány přelepky s národností ČR. Byly vyhlášeny další nové zákony, mezi nejvýznamnější patří zákon o bankrotech. Lidé přijímali vše s pochopením.


ROK 1994

Úvod

            Rok 1994 byl dalším významnějším mezníkem nové porevoluční doby. Konaly se druhé demokratické volby do místních zastupitelských orgánů.

            Vzbouřené emoce se uklidnily, horké hlavy vychladly, nastoupila opět realita. Hodně lidí se přestalo o politiku zajímat, věnují se jen sami sově a myslí si, že žádný veřejný život se jich už nedotýká.

Počasí a úroda

            Rok 1994 se celý vyznačoval velmi teplým ovzduším, srážkově normální, pouze v letních měsících suchý.

            Začalo to už teplým a deštivým lednem. Teploty se pohybovaly kolem nuly v noci, přes den až 10 0C. ve druhé dekádě února se objevily holomrazy, v nočních hodinách až -13 0C, Ve třetí dekádě znovu oteplení. Stromy se rychle probudily ze zimního spánku a dokonce už i kvetly jehnědy. Březen byl naopak chladný a deštivý. Začátek jarních prací byl opožděný. Koncem dubna dosahovaly teploty až 18 0C, vše tedy bylo poměrně rychle zasazeno. Protože půda měla dostatek vláhy a sluníčka, rychle se objevily na polích řádky řepy, zeleniny a byly rovněž dány do země i brambory.

            V květnu a červnu se teploty pohybovaly od 18 0C až do 25 0C. Srážky se objevovaly jen sporadicky. V letních měsících nastala tropická vedra o průměrných teplotách 33 - 36 0C. Přetrvávající sucha a vedra uspíšily žně o deset dnů. Úroda byla dobrá. Nejvyšších výnosů bylo mezi malopěstiteli dosaženo u okurek nakládaček.

            7.8. se přes Mistřice přehnala prudká bouře, padající kroupy posrážely poslední švestky ze stromů, kterých vlivem sucha bylo i tak málo. Září bylo pro sklizeň příznivé, teplé. V říjnu se ochladilo a v noci se objevily i první přízemní mrazíky. Na vánoce bylo bláto, teploty kolem nuly a deštivo.


Demografický vývoj obyvatelstva

            Čím dále víc lidí se zabývalo podnikáním, případně dílerstvím, což je obdoba dřívějších obchodních cestujících. I obchodní činnost je velmi rozšířeným zaměstnáním. Mnozí lidé se vrhají do podnikání bezhlavě, neuváženě. Z nedostatku zkušeností a neznalosti věcí se pak často stávají obětí podvodníků. Říkalo se jim tzv. „bílí koni“. Pod hlavičkou a razítkem firem těchto lidí nakoupili různí podnikatelé různé zboží za vysoké částky na fakturu, která samozřejmě nebyla později uhrazena. Když pak dodavatelé začali dlužníky uhánět, buď zjistili, že firma už neexistuje anebo společníci tohoto „bílého koně“ zlikvidovali, aby nemohl prozradit, kdo si ho najal. V mnoha případech než si tito lidé uvědomili, že jsou zneužíváni a podváděni, bylo již pozdě. I takto se v naší republice po sametové revoluci podnikalo.

            Z naší obce několik mužů, zednické profese, dojíždí za prací do Německa, buď jako pendleři, tzn., že každý den se vrací na území naší republiky k přenocování a ráno zase překračují hranice do práce nebo jsou v Německu s řádným pracovním povolením včetně pojištění a jezdí domů jednou za měsíc až dva. Měsíční plat se rovná 1400 až 2000 DM, což v přepočtu na koruny představuje částku 25 200,- Kč při kurzu 18,- Kč za 1 DM. U nás má dobrý zedník tak asi polovinu.

            Mládež studující jazyky, jezdí se zdokonalit do Německa, Anglie, Ameriky. Bydlí v rodinách, a jsou zde zaměstnány jako pomocnice v domácnosti, vychovatelky dětí, ve večerních hodinách navštěvují jazykové kurzy. I od nás takto pracovala Chmelinová Dagmar v Německu.

            Mezi občany se začínají objevovat i nezaměstnaní, kteří pobírají státní podporu v nezaměstnanosti. V souvislosti s nezaměstnaností byl zřízen Úřad práce, kde se lidé bez zaměstnání, propuštění z pracovního procesu zaregistrují s nárokem na podporu. Dále byl zřízen finanční úřad, kde občané platí veškeré daně.

Úřadem práce byli nezaměstnaní přidělováni obcím k vykonávání prací veřejně prospěšného charakteru, jako je ošetřování zeleně a úklidové práce na obecních pozemcích.

            K 31.12. 1994 bylo v Misticích trvale bydlících 1130 občanů. Bylo uzavřeno 8 sňatků, narodilo se 13 dětí. Odstěhovalo se 7, přistěhovalo 18 občanů.

Zemřelo 18 níže uvedených občanů:

Antonie Pochylá                             č.p. 219

František Němec                            č.p. 133

Marie Malinová                               č.p. 20

Ludmila Mimránková                     č.p. 354

Jiří Kéhar                                          č.p. 132

Josef Medek                                    č.p. 41

Cecílie Tichoňová                          č.p. 158

Marie Mimránková                          č.p. 347

Antonín Koumar                             č.p. 125

František Pomykal                          č.p. 178

Miloslav Rudinský                          č.p. 99

Anna Janečková                            č.p. 263

Pavel Šimčík                                 č.p. 144

Josef Šupka                                    č.p. 202

Antonín Vlk                                      č.p. 292

Marie Vašíčková                             č.p. 356

Božena Špačková                          č.p. 340

Antonín Blažek                               č.p. 333

Všichni občané zemřeli přirozenou smrtí, pouze pan Šimčík Pavel se v rodinném domku oběsil bez jakékoliv zprávy.

Práce OÚ

            Práce OÚ byla i v tomto uplynulém roce velmi náročná a rozmanitá. V rámci poskytování zdravotní péče obyvatelům bylo rozhodnuto o zřízení zubní ordinace v Mistřicích. Z tohoto důvodu byly provedeny následující přesuny a rekonstrukce. Sklad civilní obrany byl přestěhován na Šuranské a kanceláře OÚ přesunuty do druhého poschodí. Z malé zasedací místnosti byla zřízena kancelář pana starosty a ze schůzových místností kanceláře pro účetní OÚ. Nejen, že bylo nutno vše vymalovat, protože proběhly i drobné stavební úpravy a elektroinstalace, zároveň byla položena i nová podlahovina  dokoupen kancelářský nábytek včetně dovybavení kancelářskou a výpočetní technikou.

            V přízemí OÚ byla na levé straně přistavena garáž pro požární vůz. Vedle je schůzová místnost hasičů, z pravé strany od vchodu je umístěna zkušebna muzikantů místní dechové kapely. V zadu za zkušebnou je kotelna a sklep na uhlí. První patro je celé zařízeno zdravotní ambulantní technikou pro občany.

            Byl vykoupen dům u kaple paní Blažkové a v uličce paní Podškůbkové. Dále byla schválena žádost pana Knapa o pronájmu prodejního stánku na přírodním výletišti. Zrušením kadeřnictví a kosmetiky byl uvolněn dům služeb a nabídnut k prodeji. Z rozpočtu OÚ, který činil pro rok 1994 1336 tis. Kč, uvolnilo na provoz základní školy Bílovice 10000,- Kč za žáky, dojíždějícími z Mistřic.

            Požadovaná dotace ČAD na provoz autobusové dopravy ve výši 46 000,- Kč nebyla uvolněna, ale OÚ doplácel na nedělní spoje a další spoje, zajíždějící do Javorovce.

            Svoz domovního tuhého dopadu zajišťující Technické služby Buchlovice. Platbu prováděli občané pololetně podle počtu členů v domácnosti:

   1 člen domácnosti              -           80,- Kč

   2 členové                             -           160,- Kč

   3 členové                             -           240, Kč

   4 členové                             -           320,- Kč

   5 a více členů                      -           350,- Kč

Od 1.8. 1994 byla přijata do pracovního poměru na OÚ jako administrativní pracovnice paní Trojková Ilona na ¾ úvazku.

Komunální volby

            Ve dnech 18. a 19. listopadu 1994 se uskutečnily již druhé demokratické volby do obecního zastupitelstva. V naší obci je voleno patnáctičlenné zastupitelstvo, ze kterého je pak dále volena pětičlenná rada obce.

            Obec byla rozdělena na dva volební okrsky Mistřice a Javorovec. Jelikož pouze dvě strany delegovaly své kandidáty pro tyto volby, byl vytištěn pouze jeden hlasovací lístek se dvěma kandidátkami a to kandidátky KSČM a KDU-ČSL. Za KSČM bylo navrženo 10 kandidátů, za KDU-ČSL 15 kandidátů.  Na kandidátkách byli zastoupeni nejen členové těchto stran, ale i bezpartijní občané, kteří byli stranami požádáni, zda by je na jejich kandidátce zastupovali.

Výsledky hlasování byly následující:

 

strana

kandidát

Počet hlasů

KDÚ-ČSL

Polášek Jiří

544

KDÚ-ČSL

Dostálek Vítězslav

516

KSČM

Špičáková Ivana

297

KDÚ-ČSL

Šuranský František

480

KDÚ-ČSL

Blaha Jaroslav

405

KDÚ-ČSL

Trojek Milan

387

KSČM

Ing. Janás Pavel

249

KDÚ-ČSL

Omelka František

398

KDÚ-ČSL

Schon Jaromír

357

KDÚ-ČSL

Malina Alois

424

KSČM

Tomek Jaroslav

238

KDÚ-ČSL

Šupka Josef

388

KDÚ-ČSL

Kutra Zdeněk

335

KDÚ-ČSL

Magdálek Jindřich

425

KSČM

Blaha Oldřich

226

            Na veřejném ustavujícím zasedání 2.12. 1994 zvolilo obecní zastupitelstvo Mistřice starostu pana Šuranského Františka, zástupce starosty pana Trojka Milana a další členy rady: pány Poláška Jiřího, Blahu Jaroslava a ing. Janáse Pavla.

Veřejný život

            V listopadu byly ukončena šestým kolem druhá vlna kuponové privatizace. Občanům naší republiky v ní byl předán majetek v účetní hodnotě 350 miliard korun. Rovněž i občané Mistřic se v převážné míře zúčastnili tohoto druhého kola. Někteří své body investovali do akcií fondů, jiní přímo do podniků a mnozí, převážně důchodci, prodali své kuponové knížky za 1000 až 3000 Kč, nákupcům, kteří si pak s nimi nakládali dle svých představ. Mnohé podniky přednostně prodávaly akcie svým zaměstnancům a zaplatily jim kuponovou známku v hodnotě 1000,- Kč, jako např. Fatra Napajedla. Hodně občanů Mistřic investovalo své body do podniku Samos, který ani nebyl registrován v seznamu podniků k privatizaci a v novinách později proběhly titulky, že tento podnik prodával své akcie na černo, čili neoprávněně a lidé o své body přišli.

            Od března se začaly prodávat v republice pouze okolkované cigarety, vzhledem k několika miliardovým daňovým únikům. V průběhu roku byly zdraženy cigarety o 2 – 3 koruny na balíčku. Cena cigaret MARS byla 18,- Kč.

            I občané Mistřic, cestující svým autem po dálnicích v ČR si byli nuceni zakoupit dálniční známku v hodnotě 400,- Kč, jako daň za použití některých komunikací.

            4. 2. začalo vysílání první komerční televize ve východní Evropě s názvem NOVA. Pro lidi naší obce se tak rozšířil okruh volitelných programů a to ČT1, ČT2, NOVA a vzhledem k poloze naší vesnice a vzdálenosti slovenského vysílače Javořina i STV2 program. Nova se zaměřila především na akční filmy a americké seriály. Své programy prokládala spoustou reklam všeho druhu. Na balkonech domů se objevily jako houby po dešti i satelity pro příjem západních stanic.

            K 31. květnu 1994 skončila s definitivní platností federální měna.

Náboženský život

            Mistřice spadají pod bílovskou farnost, kde věřící navštěvují i společně s okolními obcemi katolický kostel, neboť v Mistřicích je pouze kaple.

            Do Bílovic na nedělní bohoslužby jezdí z Mistřic autobus. Ranní mše začíná v 6:45 hodin, autobus jede z Javorovce v 6:15 hodin. Pak je tzv. devátá se začátkem v 8:30 hodin, autobus jede v 8:00 hodin. Poslední nedělní mší je hrubá v 10:00 hodin, na tuto autobus z Mistřic nejezdí. Po obědě pak ve 14:00 hodin bývá požehnání.

            Správcem farnosti je téměř 20 let pan děkan Jaroslav Hustík a rok co rok se v bílovské farnosti střídají mladí kněží, nově vysvěcení, aby při panu děkanovi získali zkušenosti. V uplynulém roce zde pobýval páter Jerzy Walczak z Opole v Polsku.

            Ve všední dny bývají mše svaté ráno v 6:20 hodin a  večer dle ročního období. Každou středu v podvečerních hodinách bývá dětská mše svatá.

            Bohoslužby navštěvuje převážně střední a starší generace, mládež je zastoupena malým procentem. Při nedělních mších zpívá schola, ve které je zastoupeno hodně děvčat z Mistřic.

            Vyučování náboženství probíhá ve škole jednu hodinu týdně. Neprovádí je přímo kněz, ale dívky, kterým se říká katechetky. Rok od roku dětí, které navštěvují náboženství ubývá nebo chodí jen do třetí třídy, kdy přistupují k Prvnímu svatému přijímání.

            Každé dva měsíce probíhala v Mistřicích zpověď nemocných a přestárlých občanů, kteří už nejsou schopni navštěvovat mše svaté v Bílovicích. Zároveň bylo udělováno Pomazání nemocným. Při této zpovědi byla v místní kapli v 9:00 hodin ráno mše svatá.

            Sňatky se uzavíraly církevní i civilní a bylo uzákoněno, že jeden obřad nepodmiňuje druhý.

            Lidé v této době však myslí více na materiální stránku života než na duševní.

Obnovení poutě

            Po revoluci v letech 1990 byla církevní otázka uvolněna a věřící měli všichni možnost veřejně a svobodně se hlásit ke své víře. K náboženství římskokatolickému se v naší obci hlásí 1042 obyvatel. Dost velká část těchto věřících je členy Lidové strany. Pod záštitou této strany se začala v Mistřicích opravovat místní kaple, zasvěcená Nejsvětější Trojici. Kaple dostala nový kabát jak z venku, tak v interiéru. Odbornou firmou bylo provedeno vysoušení základů a zdiva. Na zachování této památky a její zpřístupnění veřejnosti bylo odpracováno mnoho hodin. Znovu se zde začaly pravidelně sloužit mše svaté. Každou první sobotu v měsíci v podvečerních hodinách se zde slouží po celý rok. Podle svátku Nejsvětější Trojice, kterému je kaple zasvěcena, bylo obnoveno slavení poutě. Mezi lidmi však zůstává zakořeněná pouť bílovská „Andělkovská“, tj. první neděli v září.


Drhnutí peří

            Některé zvyky a tradice pomalu mití i z naší vesnice. Jednou z takových tradic neboli činností je i drhnutí peří. Mnohé hospodyňky si dříve zakládaly na tom, kolik nevěsta dostane peřin do výbavy. Dnes v době dutých vláken, různých umělých náplní, se drhne peří opravdu jen ojediněle. Ženy zkoušely nechat si drhnout peří strojově. Kvalita byla však mnohdy tak špatná, že především babičky se vrátily k osvědčené tradici ručnímu drhnutí.

            Dříve to byla pro děti i rodiny, ve které se zrovna drhlo peří, významná událost. Za dlouhých zimních odpolední a večerů, kdy práce v hospodářství a na poli skončila, hospodáři opravovali nářadí a hospodyně drhly peří. Každá pěstovala doma husy a kačeny. Tyto pak při poutích, hodech a dalších svátcích skončily na pekáči jako opravdová pochoutka. Otrhané peří se pak sušilo v papírových pytlích a v zimě se drhlo.

            Chodilo se dům od domu, podle pozvání hospodyně. Známé a příbuzné tetičky, stařenky i mladá děvčata chodily drhnout. Vždy se našla nějaká vypravěčka pověstí, příhod, neštěstí, významných událostí ba i pohádek. Byly to pěkné poutavé chvíle nejen pro dospělé, ale i pro děti. Zdrhnuté peří se dávalo do sypkoviny, ušité buď na duchnu nebo na zhlavec. Na velikou duchnu bylo potřeba 6 kg peří, na zhlavec 2 kg. Špeňky se také zužitkovali do podhlavníků.

            Na závěr drhnutí byla dodrhnutá. Napekly se koláče, podával se čaj s rumem nebo nějaké domácí víno. Děcka dostaly sušené trnky, hrušky, jablka a ořechy. Hospodáři si zavdali slivovičky a bylo veselo.

Závěr

            Lidé se už rozhlédli a poznali, kdo je ochoten obětovat i většinu svého volného času pro obecní blaho všech. S těmito úvahami přistupovali občané k urnám při komunálních volbách.

            Pořád se říká, že mladá generace nemá o nic zájem a snahu něco dělat, ale svou účastí ve volbách dokázali všichni Ti, kteří chtějí v Mistřicích zůstat, že tomu tak není a osud naší obce jim přece jen není tak lhostejný.


ROK 1995

Úvod

            Uplynulo již šest let od sametové revoluce a stále se něco děje. Pro většinu občanů Mistřic je to chaotická doba. Byli zvyklí žít ve vyjetých kolejích, téměř bez výhybek, proto nejsou vždy nakloněni novým postupům, změnám a řešením, ať už je to ve veřejném nebo osobním životě. Pro pokrok jsou většinou lidé mladí nebo generace středního věku. Starší lidé lpí na půdě, byli velmi rádi, když se pole v rámci transformačního zákona vracela původním vlastníkům, těm, kteří si o to požádali. Neb yli jim vráceny přímo jejich parcely, protože velké lány se nerozdělovaly, ale měli možnost vybrat si náhradní záhumenku.

            Názor mladých je, že na poli se člověk pouze nadře a výnos není efektivní vzhledem k vynaložené práci.

Počasí a úroda

            Celkový ráz počasí je chladnější. Podzim a zima trvá pomalu devět měsíců, zbytek je jaro a léto je pouhých pár tropických dnů.

            S nástupem nového roku přišla i sněhová kalamita v trvání jednoho týdne. Pak se pomalu oteplovalo, únor už byl bez sněhu a teploty kolem nuly. Koncem měsíce přes den dosáhly teploty až 14 0C, v noci byly mrazíky kolem -1 0C. počasí bylo deštivé, začaly rašit stromy, objevily se pupeny. Až do poloviny března bylo teplo, 14.3. přes noc opět napadl sníh. Všichni měly obavy, co bude s úrodou, že snad všechno pomrzne. V první jarní den opět sněžilo, střídavě pršelo, teploty se pohybovaly kolem nuly. Do konce března neměl téměř nikdo zaseto ani zasazeno. V únoru se všem zdálo brzy, v březnu kvůli počasí se vůbec nedalo. V dubnu byl ráz počasí stejný. Déšť se střídal se sněhem, sem tam zasvitlo sluníčko. Lidé i zemědělci na polích pracovali bez ohledu na počasí. Velikonoce byly bez srážek, slunce svítilo, ale bylo chladno.

            V květnu se konečně přihlásilo jaro a příroda rychle vše dohonila. Červen byl sice teplý, ale suchý. Dovolená se vydařila. Teploty se pohybovaly mezi 30-36 0C. V polovině července začaly žně. Teplé počasí sklizni přálo. Až koncem srpna začalo pršet, teplotní rozdíly mezi dnem a nocí se pohybovaly kolem 10 0C.

            Podzim byl chladný, topit se v domácnostech začalo už od poloviny září, ale přes den nepršelo a vše se sklidilo pod střechu včas. Byla velká nadúroda brambor, rajčat i okurek. Od poloviny listopadu přišly holomrazy. První sníh napadl 15.12., vánoce však byly bez sněhu.

Sociální a demografický vývoj obyvatelstva

            Přestože v uplynulém roce nastal mírný vzrůst počtu obyvatel není situace nijak potěšující. Pro přehled několik statistických údajů za poslední léta.

V roce            1970  žilo v Mistřicích       1486   občanů v       346 domech

            1980                                 1329                         344                      

            1991                                 1180                         313

            1994                                 1139                         305

            1995                                 1220                         305

neobydlených bylo 45 domů, 44 domů bylo obýváno jen jedním občanem důchodového věku, dalších 14 domů obývali dva důchodci. Z tohoto přehledu vyplynulo, že obyvatel v Mistřicích ubývá a podle počtu narozených a zemřelých osob se nejeví v budoucnu nějaká změna. Průměrný věk občana naší obce je 37,9 roku.

            Z celkového počtu občanů bylo v roce 1995 22,7 % v poproduktivním věku. Ekonomicky aktivních bylo 620 občanů. V zemědělství a lesnictví pracovalo 112 občanů, v průmyslu 328 občanů, ve stavebnictví 67, v ostatních odvětvích 115 občanů. Rozdělení dle profese bylo následující: 398 dělníků, 129 technickohospodářských a ostatních, 93 členů zemědělských družstev. Na středních školách sudovalo 19 studentů a 3 vysokoškoláci. 16 občanů se odstěhovalo, 20 přistěhovalo.

            Patnáct dvojic uzavřelo sňatek. Vyjímečným nebo takovým netradičním způsobem jeli na svatební obřad Emílie Omelková a Vlastimil Jánoš. Pár koní ve starobylém kočáru, s kočím v cylindru, v rajtkách a vysokých jezdeckých botách, je převezl přes most svobodného života na společnou cestu ke zdavkám do Bílovic.

            Narodilo se 13 občánků, zemřelo 19, z toho dva spáchali sebevraždu. Pan František Bukovský se doma oběsil. Nezanechal žádný dopis s vysvětlením svého činu. Pan Josef Janečka se doma střelil z domácky vyrobené zbraně a do dvou dnů následkům zranění podlehl.

Zemřelí občané:

Jaroslava Špačková                                   Antonín Lysoněk

Drahomíra Jánošová                                 Marie Samsonková

Jan Nandal                                                  Anna Rudinská

Lubomír Horký                                            Jiří Navrátil

Vladimír Gášek                                           Ludmila Machová

Fratišek Stašek                                           Vojtěch Jánoš

Josef Vašíček

Činnost OÚ

            S nastupujícím rokem vstoupilo do čtyřletého funkčního období i nově zvolené obecní zastupitelstvo, obecní rada a komise.

            Dále bylo jmenováno 7 komisí, v jejichž čele jsou členové obecního zastupitelstva:

Komise výstavby                                         - Jiří Polášek

Komise ochrany veřejného pořádku       - Jindřich Magdálek

Komise zemědělská                                   - František Omelka

Komise financí                                            - ing. Pavel Janás

Komise školská a kulturní                         - Ivana Špičáková

Komise sociální                                          - Jaroslav Blaha

Komise kontrolní                                        - Vítězslav Dostálek.

            Všichni se vrhli do práce s elánem a vervou něco vytvořit a zanechat pro budoucí generace v Mistřicích život lepší a také vzhledem k okolním obcím na patřičné úrovni. Všichni se scházeli nejen podle předem sestavených plánů práce, ale hlavně dle potřeby. Hlavním úkolem tohoto zastupitelstva je zahájení plynofikace v obou částech naší obce. Celkový rozpočet této akce je 8 milionů Kč.

            Do Okresního shromáždění byl zvolen jako zástupce obce Mistřic a Kněžpole pan Ladislav Sedláček. Dne 14.4. byla naše obec přihlášena do Svazu měst a obcí a do sdružení „Obnova měst, obnova vesnice“.

            V minulých obdobích bylo nutno kvůli většině úředních výkonů navštívit Okresní úřad Uh. Hradiště nebo příslušný matriční úřad. Od tohoto roku byly tyto pravomoci z devadesáti procent přesunuty na OÚ. Nyní tedy obecní úřad vykonává následující práce – vybírání poplatků ze psů, za užívání veřejného prostranství, poplatky ze vstupného, ověřování podpisů, vidinace a legalizace listin, účetnictví, evidence majetku, evidence materiálu, pracování faktur, mezd, mzdových listů, provozních záloh v MŠ, ZŠ, a ŠJ, vedení pokladny, evidence došlé a odeslané pošty, zápisy z obecní rady a obecního zastupitelstva, vedení evidence obyvatel, vojenská evidence, vedení domovních knih, evidence hracích automatů, vyhlášek, vedení obecního úřadu, evidence popelnic a vedení odpadového hospodářství, vybírání stravného a školného, vybírání nájemného z nebytových prostor atd.

Podnikání, obchod

            Oblast podnikání nezůstala cizí ani pro občany Mistřic. Mnozí využili svých znalostí a dovedností a otevřeli si živnost přímo doma, v rodinném domku. V uplynulém roce patřila mezi ně paní Tománková Dana z Javorovce, která si zřídila doma cukrářskou výrobnu. Svými krásnými svatebními dorty se proslavila nejen v našem okrese.

            Jako částečná konkurence se objevila další firma Bedo. Tuto založili dva společníci pan Dostále a pan Bednařík se svými manželkami. Provozují nejen cukrářskou výrobu, ale i velkoobchodní prodej s některými druhy potravinářského zboží a pohostinství. Od OÚ si dlouhodobě pronajali bývalé Blažkovo – dům služeb. Zde v jedné polovině zřídili výrobnu zákusků, ve druhé je menší hospůdka.

            V Javorovci byla znovu na jaře otevřena hospoda. Do sezónního pronájmu si ji vzala paní Iveta Rohlíková. Začala tedy v Mistřicích tvrdá konkurence v přetahování zákazníků. Pohostinství u Knotů, hospůdka na Tančáku, v dlouhodobém pronájmu, hlavně mezi mladými velmi oblíbená s otvírací dobou nonstop a zbývající dvě, shora již uvedené. I přes vzájemnou konkurenci se všem vcelku dařilo.

            OÚ po vzájemné dohodě se Svazem zahrádkářů se dohodli dát rovněž do pronájmu budovu bývalé školy v Javorovci, která již delší dobu sloužila jako společenské a kulturní zařízení. Bohužel náklady na údržbu a topení nebyly kryty výnosy, proto byl objekt pronajat soukromé firmě na výrobu dánského nábytku.

            Paní Vyoralová si v rodinném domku otevřela obchod s potravinami a částečně smíšeným zbožím. Velmi tím pomohla všem obyvatelům Javorovce, kterí se celého půl roku potýkali s problémem, kde nakoupit denně základní potraviny. Dojíždějící do zaměstnání si nakupovali při zpáteční cestě přímo v místě zaměstnání, jiní jezdili na nákup do Bílovic nebo do Mistřic. Zvláště pro lidi starší a nemocné to byla velká zátěž.

            Celkem v Mistřicích podniká 7 právnických a 64 fyzických osob. Dle jednotlivých odvětví z fyzických osob podniká ve zdravotnictví 1, ve vybraných tržních službách 3, v obchodě 17, ve stavebnictví 16, v průmyslu 19 a v zemědělství a lesnictví 5 osob.

Úprava obce, spoje, doprava

            V měsíci březnu byl vypracován územní plán obce, výhledně na 15 až 20 let. Jednalo se o plánovanou výstavbu především bytové zástavby.

            V rámci úprav vzhledu obce byl vykoupen a zbourán dům pana Podškubky č.p. 147. dále byly vykoupeny pozemky v uličce a započalo se pokládat potrubí pro kanalizaci. Následně pak byly položeny panely na příjezdovou cestu k domu Vaňkových a Blahových. V důsledku dokončení točny byl přemístěn Pomník padlých obětí ze druhé světové války. Byl posunut a nyní po ozelenění okolních ploch zde najde důstojné a trvalé místo pro budoucí léta.

            Na úseku od domu pana Sklenáře Pavla až po dům pana Blahy Jaroslava byla položena kanalizace. Rovněž u MŠ byla rozšířena příjezdová cesta, vybudovány šachty a kanalizace. Dále byla vyměněna druhá polovina střechy v hodnotě 420 000,- Kč. Do budovy s rovnou střechou při deštivém počasí zatékalo snad už ze všech stran.

            V květnu byl schválen generel plynofikace naší obce. Plány byly zadány firmě AREKO Zlín, která byla vyhodnocena ve vyhlášeném konkurzu jako nejpřijatelnější pro naše podmínky.

            K Vlkovému byl protáhnut obecní vodovod. Pro snadnější komunikaci se světem byla v Javorovci umístěna veřejná telefonní budka. Také byla telekomunikační síť rozšířena o 50 telefonních linek v obou částech obce.

            Doprava z naší obce a zpět byla odedávna problémem, hlavně v zimních měsících. Stačí jen mírná námraza a pověstné mistřické zatáčky se nedají vyjet. V uplynulém roce začaly dopravní společnosti rušit nerentabilní linky, kterých je v naší obci většina, neboť počet obyvatel se každoročně snižuje a lidé produktivního věku ubývá. Kolem 130 rodin vlastní osobní automobil, i když pro dojíždění do zaměstnání je využívá jen třetina. I toto však znamená snížení využívání veřejné dopravní sítě. V sobotu jezdí autobus do Uh. Hradiště pouze v 6:50 hodin ráno, přes den jen od Mlékárny. OÚ přispíval z rozpočtu na dotace ČSAD částkou 75 000,- Kč. Dle sdělení dopravní společnosti tato suma ovšem není konečná. Z tohoto důvodu čekají naši obec v příštích letech s dopravou nemalé problémy.

Školství

            ZŠ v Mistřicích navštěvují děti 1.-4. třídy. Další ročníky chodí do Bílovic. Rok co rok je žáků méně a méně, proto bylo nutné přistoupit ke sloučení tříd. Vznikly dvojtřídky, do kterých ve školním roce 1994-95 chodilo celkem 37 žáků.

            Dvacet dětí navštěvovalo první a druhou třídu, třídní učitelka byla Hrušková Růžena, ve třetí a čtvrté třídě bylo celkem 17 dětí a třídní učitelkou byla Mgr. Horečková Zdenka, která zároveň od 1.7. 1994 na zdejší škole řediteluje. V první třídě bylo týdně 20 vyučovacích hodin v následujícím složení:

Jazyk český                          9 vyučovacích hodin

Prvouka                                2 vyučovací hodiny

Matematika                           4

Tělocvik                                2

Hudební výchova               1

Výtvarná výchova               1

Pracovní výchova               1

Ve 2.  a 3. třídě byl nárůst počtu hodin základních předmětů, ve čtvrté třídě přibyla vlastivěda a přírodověda. Všechny učebnice dostaly děti zdarma, žáci první třídy obdrželi i učební pomůcky, ostatní děti přispívaly na pomůcky částkou 65,- Kč. V základních předmětech jsou učebnice zpracovány tak, že děti píší přímo do nich, doplňují pouze výsledky nebo jazykové prvky.

            Hodnocení žáků nebo-li klasifikace probíhala známkováním od jedničky až po pětku, chování je klasifikováno jedničkou až trojkou. V pololetí první třídy byly děti hodnoceny pouze jednou celkovou známkou.

            I na naší škole se objevily nemoci dětí tohoto století – dyslektici, dysgrafii atd. Jsou to poruchy v učení. Tyto děti byly klasifikovány jiným způsobem nebo vůbec ne.

            Způsob vyučování i pomůcky pro vyučování jsou úplně rozdílné než před dvaceti lety. Děti se například učí vsedě na koberci. V každé třídě mají moderní techniku pro názornost nebo jako doplněk učiva, například magnetofon, přehrávač kazet a CD disků. O přestávkách se školou ozývají nejnovější hity a děti podle nich tančí a pohybují se. Dále byla do školy zakoupena Jamaha pro vyučovací hodiny hudební výchovy. Klávesové nástroje mají děti v družině pro přehrávání a cvičení. Za 10 000,- Kč bylo nakoupeno sportovní vybavení. Každý žák má nyní při tělocviku svůj míč a hodina se tak rovná pomalu sportovnímu tréninku. Tento sportovní zápal se u žáků projevuje velmi blahodárně. Třeťáci a čtvrťáci jsou členy Asociace sportu pro všechny. Zúčastnili se několika atletických závodů a různých sportovních přeborů, kde získali vždy pěkné umístění na medailových místech. Všichni žáci jezdí do Uh. Hradiště do plavecké školy a v závěru roku obdrželi plavecké vysvědčení.

            Od loňského roku funguje ve škole i družina mládeže, kterou navštěvuje 60 % žáků. Zajišťuje provoz od konce vyučování do 16:00 hodin. Jako družinářka zde pracuje paní Pavla Šimková, která část hodin i vyučuje. Vybavení družiny bylo velmi nákladné, ale děti si zde opravdu vyhrají nejen s hračkami, které třeba doma nemají, ale přitahují je i kolektivní hry.

            Dále je ve škole legoučebna s vybavením za 20 000,- Kč, dětmi velmi oblíbená a hojně navštěvovaná. Taktéž je využívána i žákovská knihovna. Při opravách a úpravách školy byla provedena nová izolace u základů budovy, dále byla opravena elektrika a střecha školy.

            Velmi dobře hodnotila paní ředitelka spolupráci s Tělovýchovnou jednotou Sokol Mistřice, školy a obce, školy a mateřské školy. Škola by měla být pro děti místem radosti a poznávání, to pro mistřické děti určitě je.

Dechová kapela

            Podle vyprávění pamětníků prvními zakladateli kapely v Mistřicích byl rod Luběnů v 90. letech 19. století. Jednalo se o dva bratry, kteří do Mistřic přišli z Kokor u Přerova.

            Prvním kapelníkem byl Viktor Luběna, podle kterého se i první kapela jmenovala „Luběnova kapela“. V této době neexistovala jen dechová kapela, ale zároveň byla založena i smyčcová, které se říkalo „štrajch“. Kapelníkem byl František Luběna, dalšími spoluzakladateli byli Antonín a Ignác Luběnovi. V dalších letech převzal dechovou kapelu Josef Sládek, který ji vedl až do roku 1933. po té byl kapelníkem Metoděj Luběna, který dirigoval i smyčcovou kapelu. Všichni muzikanti, kteří v kapelách hráli, byli rození Mistřičané , i když bydleli v okolních obcích. V třicátých letech byla Luběnova kapela proslavena široko daleko. Jejich největším úspěchem bylo vystoupení na krojovém bále v Brně v roce 1935. po vypuknutí druhé světové války nastal útlum, většinou se hrálo jen na pohřbech. Muziky byly pořádány tajně v okolních dědinách a za malé účasti lidí. V roce 1954 smyčcová kapela zanikla. Dechová kapela existovala nadále. Od roku 1960 do roku 1961 byl kapelníkem Josef Luběna. Od roku 1961 až dodnes je jím Antonín Polášek, který se v letošním roce dožil významného životního jubilea 60. let. Hraní je jeho velkým koníčkem. Bez lásky k hudbě vy jí nevěnoval tolik probdělých nocí, osobního volna, stovky kilometrů nachozených pěšky až do Uh. Brodu, tolik napjatých nervů, aby vždy všechno časově i umělecky vyšlo. Čas vynaložený na vyučování mladých začínajících hudebníků. Všechny současné členy kapely si vychoval sám, mimo tří starších. Byla i spousta těch, kteří se učili, ale bohužel nevytrvali.

            Notový repertoár se dědí z generace na generaci a je doplňován repertoárem dobovým. Mistřičanka, tak se současné kapele říká, hraje i vlastní skladby a úpravy lidových písní. Největšího rozkvětu a oblíbenosti dosáhla dechová kapela v letech 1968 -  1980. vystupovala nejen po všech okolních okresech, ale zajížděla i na Slovensko a do Rakouska. Průměrně ročně uskutečnila až 120 vystoupení.

Stavění máje

            Chlapci a děvčata ročníku 1977 se už od ledna scházeli, aby si zhotovili papírové růže a mašle na stavění máje. Toto stavění má v naší obci už padesátiletou tradici. Jsou to vždy chlapci, kteří mají jít k odvodu na vojnu, spolu s dívkami z ročníku postaví uprostřed dědiny máj. Z krepového papíru připraví asi 5000 ks růží různých tvarů a na 1000 ks krepových mašlí pro ozdobení borového vršku – máje, který se staví každoročně 1. května. Počasí všem přálo, účast místních i přespolních byla velká. Dokonce se stavění zúčastnila i televize, která celý slavnostní výkon natáčela. Konečný výsledek pořadu, který byl uveden dne 17.5. 1995 na ČT1 pod názvem „Oslavy 1. máje bez mávátek“ všechny občany nemile překvapil. Dokument byl zaměřen nikoliv na tradice, ale na organizování oslav bez tradičních průvodů z dob komunismu. Sestříháním a prokládáním záběrů z různých měst a obcí zdůrazňovalo především neúměrné požívání alkoholu, zvedání máje autojeřábem a jiné, velmi špatné dojmy. Takto se Mistřice poprvé objevily v televizi, ale celkový dojem pořadu nebyl pro ně právě chloubou. Určitě si tato tradice, která se v okolních obcích už v takové míře nezachovala, zasloužila důstojnější a lepší filmové zdokumentování.


Hody

            Tato tradice vznikla v dřívějších dobách, kdy sedláci skončili práce na poli, zaseli a připravili půdu pro další rok, hospodyně měly vykrmenou drůbež, která se stala pravou pochoutkou na hodovém stole. Večer jim zahrála muzika a nohy, ty už se pohybovaly samy.

            I  v letošním roce se po ukončení prací na poli, hodovalo. Dvacetjedna krojových párů děvčat a kluků se vydalo dědinou ke starostovi obce, požádat ho o povolení k pořádání muziky. Cestou se nejdříve stavili u mladšího stárka, kde podstírej pronesl následující řeč:

„Už jsme přešli Zběhy, Cerony, pobouřili všecky občany, ale koho sme hledali, přece sme nenašli. Hledali sme mladšího stárka, kerého poznáme podle velikého kosárka. Mladší stárku dobře víme, že se za nás nestydíš, že nás dneska dobrým vínem pohostíš.“

            Mladší stárek je tedy všechny náležitě přivítal: „Vítejte mládenci, děvčice, muziko, ať sů dnes takové hody, že jich není široko daleko, aby všeci lidé dnes o tom zvěděli, že jsme v tych Mistřicích eště nepomřeli. Stará je v Mistřicích tradice, zvát na hody při dobré muzice. Věřím, že se nám podaří a příjdou k muzice aj staří. Chcem být veselí jak sa patří, každý sa pod právem vytančí. Jak dobře pracujem, tak si aj popijem, veselo tancujem, děvčice milujem, že až jednů umřem, víc živí nebudem, proto aspoň v hody veselit se budem.“

Zatančili, zazpívali, sklénečkama přiťukli si a už šli dále, k mladší stárce. Také tady u mladší stárky pronesl mladší stárek proslov: „Před týmto domem bývá hlučno velice, protože tu majů šikovné děvčice. Dnes je tu však veselo eště víc, protože sů tu děvčice z celých Mistřic. Hej vy naši chlapci výskajte velice, šak sů tu dnes enom šikovné děvčice. Vyskoč a zavýskni chaso napijem sa z pohárku, vždyť v tomto domečku najdeme mladší stárku. Istě s námi poslední hody neodbýváš, snad sa nám do roka eště nevdáš. Dřív než si celů výbavu pojednáš, dnes a zítra si s nama zatrajdáš. Mamičce Tvojí děkujem, že budem veselí a slušní, to jí a Tobě slibujem. Pár litrů vína vypijem a až do konca hodů v pořádku držat sa budem.“

            Mladší stárka je všechny přivítala a dala jim takovou odpověď: „Mladší stárku, děvčice a kluci, to každý ví, že v hody veselo byt mosí. Proto se jistě žádný na Vás, zvláště moje kamarádky zlobit nebudů, když Vás k doktorovi odvedů. Spíš sa Vám eště vysmějů, to ony jistě dovedů. Nuže poďte všeci dále neb máme času na mále, mosíme sa hodně točit, na tom našem bále.“

 

            Pak vzali společně právo a vydali se dále ke staršímu stárkovi, kde mladší stárek pronesl řeč: „Tady v tom domečku švarný mládeneček, ale už do roka ide mu o věneček, dnes je naším stárkem, na rok bude ináč, nebude svobodný, bude z něho ženáč. Nejedna děvčica očkem po něm hodí nebanovala by pro něho slobody. V dědině sa o tom šušká, je prý to šumná družka, pro Františka stvořená, za ženu jím zvolená. Nechme toho pomlůvání, mysleme na tancování. Klepy nechme starým babám, rychtujme sa radši k hodám. Pro právo si zajděme, ať už tančit možeme.“

            Potom následovalo přivítání staršího stárka: „Vítám Vás děvčice, mládenci, veselá muziko, milí přátelé. Stará to v Mistřicích tradice zvat na hody při dobré muzice. Celý rok sme dobře pracovali, teď vínko popijem, pod právem veselo zatancujem, děvčice pomilujem, rodičům poděkujem, na zdraví jim připijem. Vy mládenci veselí, děvčic svých postát nenechte, vy děvčice mládence své si dobře hlídejte. Muzikanti veselo hrajte, s námi sa veselte, ze džbánku plného si zavdejte. Vy hosté buďte s námi veselí, ať zví celé okolí, že v Mistřicích hody byly. A tak chaso milá, plné skleničky vyprázdněte, až prázdné budů, se zpěvem a muziků sa ubírat budem, do malovaného domečku, kde si starší stárku a právo od rodičů vyzvednem.“

 

            Pak si všichni zazpívají, připijí a ubírají se ke starší stárce, kde znovu promluvil starší stárek: „V tomto domečku majů istě nachystáno dosti dobrého vína v bečárku, šak si z něho za chvílu odvedeme starší stárku. Hej starší stárko, pusť nás už do Vašeho domu, ať si za stolem přiťukneme spolu. Před hospodyní dupnem na podlahu, protože máme veselů náladu. Šak konec hodů bude až ve středu, vy páni muzikanti zakrojte nějaků veselů.“

 

            No a starší stárka mu na oplátku samozřejmě ve stejném duchu odpověděla: „Veselá chaso, milí přátelé, pro všechny sů dnes hody veselé. Vítám Vás všecky roztomilé hosti, ať se v dnešní den nikdo nepostí. Přeju Vám všeckým co Vám milého, ať Vám nechybí džbánku plného. Tak milý stárku napij sa vína, aby nám nebylo tento rok zima. Vy muzikanti zahrajte polku a vy mládenci hurá do vdolků.“

            Starší stárka předala staršímu stárkovi právo a všichni se odebrali ke starostovi pro povolení k muzice. Tam starší stárek mluví velice rozšafně za všechny. „Dneska sů ty Mistřické hody, aby na nich nebylo nepohody. Došli sme Vám starosto požádat o právo hodové. Vím, že ste nám vždycky dobře pomáhali a dneska na výboru toto povolení vyžádali.“

            Starosta mu předal povolení k pořádání muziky a starší stárek mu jménem všech poděkoval: „Děkuju Vám pane starosto za všecky chlapce a děvčice, za to, že ste dali povolení k téj hodovéh muzice. Milý starosto, když ste nám to povolení dal, tož byste si s nama také zandal. Napíjte sa ze džbánku velice a přijďte večer s tetičků k muzice. My Vás na tuto muziku srdečně zveme a těšíme sa, že i s Vama si zatancujeme.“

 

            V sobotu obcházeli dědinu a zvali všechny dům od domu k muzice. Děvčata ani nebyla v krojích, jen v kabalách nebo jupkách a ornátech – fěrtůškoch. S každým si připili na zdraví a zanotovali. V neděli ráno šli všichni ve svátečních krojích společně na mši svatou do kaple. Po rodinném hodovém obědě se všichni sešli u hospody a s muziků obcházeli stárky a starostu se shora uvedeným slovním doprovodem. Večer vypukla pravá hodová muzika. Všichni se patřičně rozehřívali vínem a také kořalků, protože odpoledne bylo doslova zimní počasí. Studený prudký vítr a déšť se sněhem a chvílemi i drobné kroupy, je doprovázely celé odpoledne. Do Javorovce museli krojované odvážet osobními auty, protože na Hraničce jim vítr bral beranice a obracel fěrtušky až na hlavu.

            Večer se tedy všichni rozehřívali nejen pitím, ale i tancem. Několik druhů tanců Moravské besedy bylo krásným vyvrcholením hodové muziky. Stárci si právo ukradnout nedali a přestože sál v hospodě u Knotů praskal ve švech, veselo bylo až do rána. Na své si přišly i děti školou povinné, neboť neodmyslitelným doprovodem hodů jsou komedianti se svými kolotoči, houpačkami a střelnicemi.

Různé

            V uplynulém roce byly vydány první „Mistřické noviny“. Zatím byl vydáván jen příležitostně „Zpravodaj“. Noviny vydává obecní zastupitelstvo, vytištěny byly v Okresní knihovně Zlín. Sponzorem pro vydávání je MUDr. Kapřík Jiří. V kostce je zde sděleno občanům vše, co se v obci děje. V záhlaví novin je umístěn znak pečeti Mistřic, strom vyrůstající z trávníků. Byla vydána dvě čísla. Tyto noviny jsou dalším krůčkem osvěty v Mistřicích.

Závěr

            Rok 1995 se stal dalším významným mezníkem v budování lepších životních podmínek pro naše občany. Byl schválen a vypracován generel na plynofikaci obce. Nejenže tento krok přispěje k tomu, že v budoucnosti budeme mít čistší ovzduší, ale pro většinu občanů to bude znamenat značné ulehčení v otápění místností, větší pohodlí a čistotu.


ROK 1996

Úvod

            Rok 1996 byl rokem volebním. Konaly se první senátní volby a volby do Poslanecké sněmovny ČR.

            Občané Mistřic se také zapojili a svou téměř 87 % účastí v parlamentních volbách a 41 % účastí v senátních volbách dokázali, že je zajímá dění na politické scéně. Náklady na každou předvolební kampaň byly velmi vysoké a mezi občany kolovaly otázky, zda náklady vydané ze státní pokladny, vlastně z kapes nás, daňových poplatníků, byly úměrné konečným výsledkům. Jednotlivé politcké strany obdržely za každý odevzdaný hlas 90, Kč, což například u ODS činilo 162 mil., u ČSSD 144 mil. Kč. atd.

Počasí a úroda

            Celkový ráz počasí v uplynulém roce byl chladný. Zima svou vládu držela dlouho. Vzdala se jí jen na pár měsíců a ranní a večerní chlad tu byl znovu.

            Lednové mrazy až -17 0C, únorové -180C pořádně zahýbaly uhlím a dřívím ve sklepech. Sníh se držel až do prvního jarního dne, i když mráz se pohyboval už jen kolem -4 0C. pak se střídaly přeháňky sněhové s dešťovými. Tři kalamitní situace za jednu zimu, to už v Mistřicích dávno nikdo nepamatoval. Osmého ledna první, 20. 2. další s 30 cm nadílkou těžkého, mokrého sněhu a třetí 2. dubna. Opět přes noc napadlo 20 cm sněhu. Pro lidi to znamenalo, že nejely autobusy, cesty nebyly sjízdné. Buď se šlo k Mlékárně pěšky nebo se nejelo vůbec. Dovoz základních potravin obstarávaly traktory, případně byl dvoudenní výpadek. 5. dubna nastalo prudké oteplení až na 15 0C, sněhová pokrývka rychle roztála, spodní žídla byla  už z předešlých dešťů a tání nasycena, veškerá povrchová voda se rozlila a zatopila vše. Byly vytopené i sklepy na horním konci v Mistřicích, kde se voda objevovala jen při prudkých přívalech. Trvalo celý týden než voda opadla a začala klesat.

            Všechny jarní práce vzhledem k dlouhé zimě byly opožděné. Vzhledem k mokru bylo jarní setí zahájeno až kolem 15. dubna. V květnu se střídaly vydatné srážky s bouřkami. Vzhledem k teplu a vlhku příroda rychle vše dohonila, stromy obalené květy slibovaly bohatou úrodu. I přes dlouhou a tuhou zimu se objevila záhy mandelinka bramborová a brouk požírající první lístky řepy dřepčík. V červnu dosahovaly teploty až 31 0C doprovázené vydatnými dešti. Na řepě se objevila černá mšice, která se musela postříkat roztokem chemických přípravků, např. Karde. V červenci se teploty přes den vyšplhaly na 28 0C, v noci kolem 15 0C beze srážek. Ochlazení začátkem srpna a dešťové srážky doprovázely žně. Toto počasí přálo meruňkám, okurkám, které sice byly napadeny plísní okurkovou, ale dosahovaly velkých výnosů. I přes vysokou sklizeň se ceny na trhu pohybovaly nad 20,- Kč za 1 kg u nakládaček. Plísní byla napadena i rajčata, která ještě před dozráním zhnědla a opadala. Jejich cena se pohybovala kolem 34,- Kč za 1 kg, když v předcházejících letech byla do 10,- Kč za 1 kg.

            Žně pro záhumenkáře zajišťovali soukromníci vlastnící kombajn. Ze zemědělského družstva byl vyčleněn za záhumenky jeden kombajn. Jeho nájem se pohyboval 800,- Kč na hodinu. Vázání slámy se pohybovalo 1,50 Kč za balík. Hodně lidí slámu na záhumenkách spálilo. S nástupem nového školního roku se přihlásilo i velmi chladné počasí. Studený, ledový vítr, sněhová mračna byla na obloze střídána mraky dešťovými. 5. září v odpoledních hodinách se na obloze objevily dvě velmi výrazné duhy. Pro velké mokro byla sklizeň úrody přerušena. Vyorané brambory, které nebylo možné sesbírat na poli zezelenaly. Trnky i jablka byly sklizeny ve velkém množství. Pod jejich tíhou se lámaly větve. Od 6. září bylo nutno ve večerních hodinách přitápět, v noci teploty klesly až na 5 0C, přes den bylo 10 – 15 0C.

            5. října se mírně oteplilo a deset dnů nepršelo. Vše bylo konečně sklizeno, zoráno, zaseto na zimu a nasazen česnek. 16. října se ve večerních hodinách strhla poslední bouřka uplynulého roku. Do poloviny listopadu bylo teplé a slunečné počasí. 23.11. poletovaly první sněhové vločky. Na Kateřinu bylo sucho, na Barboru slunečno, teploty do -4 0C. 20. prosince klesly teploty na -15 0C a napadlo mnoho sněhu. Po celé krásné bílé vánoce mrzlo jen praštělo.

Demografický vývoj obyvatelstva

            Vztahy mezi lidmi jak ve společnosti, tak i na pracovišti se posunuly do oblasti soupeření a dravosti. Sousedské vztahy se ve většině případů omezily na měření, kdo má víc po materiální stránce. Vzdělání opět přestalo ztrácet rozhodující úlohu. Kdo má větší lokty a pořádnou vyřídilku může dělat téměř cokoliv. Lidé byli zaměstnáváni různými formami. Například jako cestující prodejci. Dostali vzorek zboží, který jezdili nabízet přímo do domácností. Předem zkontaktovali naučenými větami a laděnými frázemi kupujícího. Přesvědčili ho o výhodnosti nabízeného výrobku nebo předváděné akce, která byla pro názornou propagaci uspořádána. Jednalo se většinou o drahé výrobky, ale jelikož byly prodávány i na splátky, především starší lidé se nechali přesvědčit. Rodina, ve které byla uskutečněna předváděcí akce, obdržela malý dárek nebo slevu. Prodejce za každého získaného zákazníka obdržel body, prémie, provize, které jsou mu pak finančně propláceny. Tento nejmenší pěšák však vydělával na svého nadřízeného, který má rovněž nadřízeného. Jednalo se o takzvané pyramidy, jejíž vrcholoví pracovníci měli královské zisky z toho, že dovedli manipulovat a využít důvěřivosti lidí. Nějaká pravidla etiky, morálky a ohledu člověka k člověku pomalu vymizela. Lidé, kteří prováděli takové činnosti, ať už v oblasti prodeje kosmetiky, spotřebních věcí elektroniky, pojišťovnictví a dalších různých oborů, jsou neustále školeni a hnáni vpřed vidinou větších osobních zisků.

            Občané, kteří podnikali poctivě, měli problémy se čistým způsobem konkurenčně prosadit.

            Na jedné straně se objevily takové problémy, na straně druhé si lidé koupili a zařídili věci, o kterých se jim v minulosti ani nesnilo. Mnoho domácností má mikrovlnné trouby, které ohřály jídlo za několik desítek vteřin. Mixéry, odšťavovače, šlehače, sušičky ovoce, elektrické kráječe, varné konvice, kávovary to byly další pomocníci, které lidé zakoupili pro usnadnění práce v domácnosti.

            U mnoha rodinných domů se na zahradě objevily bazény, různý dřevěný nebo plastový nábytek na posezení pod pergolou nebo slunečníkem. Dále zahradní krby a udírny, skleníky různých velikostí. Okna domů byly chráněny proti slunečním paprskům žaluziemi různých typů, ať už venkovními nebo vnitřními, sítěmi proti hmyzu.

Počet obyvatel se opět snížil. Rozloučili jsme se s 12 následujícími občany:

Anna Hlavačková                                       Marie Šuranská

Marie Polášková                                         Marie Vránová

Františka Sojčáková                                  Antonie Kopřivová

Antonie Šuranská                                      Ludmila Gášková

Vlastimil Pospíchal                                    Miloslav Podškubka

Vlasta Šnajdrová                                        Anna Fryštáková

Stalo se i několik tragických a živelných událostí:

            22. června 1996 ve 3:20 hodin ráno byli nalezeni dva mladíci, ležící u silnice na Hraničce, asi 50 m od posledního stavení směrem na Javorovec, bez známek života. Přivolaný lékař u jednoho z nich konstatoval smrt – hoch se jmenoval Marek Vlk, věk 21 let, druhý Vlastimil Pospíchal byl v hlubokém bezvědomí. V okresní nemocnici po 14 dnech zemřel. Na silnici ještě dlouho byly viditelné stopy zaschlé krve. Případ byl vyšetřován kriminalisty z okresu, kraje a nakonec i z Prahy, ale bezvýsledně. Příčiny smrti nebyly ani po roce objasněny. Oba se vraceli z hospůdky na Tančáku, kde měla být taneční zábava. Tato se nakonec nekonala, mladíci tedy poseděli, něco popili a na ráně se vraceli domů. Kolem druhé hodiny ranní s nimi ještě mluvili chodci, vracející se z oslavy narozenin z Javorovce. Mladíci seděli na kraji cesty a zapalovali si cigarety. Asi o hodinu později byli nalezeni oba s hlubokými ranami v zátylku. Po pitvě bylo zjištěno, že Marek Vlk měl i těžká vnitřní zranění jako od nárazu auta. Pospíchal Vlastimil mimo rány na hlavě další zranění neměl. Policie dělala několik rekonstrukcí, ještě týž den prověřovali desítky svědků, všechna auta v Mistřicích a Javorovci. Jedna verze zněla, že byli sraženi autem, druhá, že Marek byl sražen autem a Vlastik jako nepohodlný svědek byl zavražděn. Nic nebylo prokázáno.

            Druhá smutná událost byla smrt paní Fryštákové, která bydlela sama v rodinném domku na okraji vesnice. Zemřela přirozenou smrtí, ale byla až za dva dny nalezena vlastními dětmi, které ji jely navštívit.

            26. listopadu vznikl v rodinném domku paní Šimčíkové oheň. Shořelo vnitřní zařízení v hodnotě asi 100000m- Kč. nikdo nebyl zraněn, oheň byl uhašen hasiči. z Mistřic a Uh. Hradiště.

Manželství v uplynulém roce uzavřeli:

Zdeněk Běťák                      a                     Soňa Hájková

Eva Tichá                             a                     Pavel Šilhavík

Petr Dalajka                         a                     Dana Halodová

Dana Polášková                 a                     Zdeněk Sládek

Josef Polášek                      a                     Jaroslava Kańovská

Magdaléna Jurčová                       a                     Antonín Koníček

Petr Šácha                           a                     Ladislava Janečková

Narodili se tito občánci:

23.1.               Patrik Osoha                                    12.6.               Martin Mažgút

5.2.                 Martin Horký                        11.7.               Anna Lysoňková

27.3.               David Tureček                     16.7.               Dominik Rachůnek

11.5.               Lucie Blažková                    21.10.             Jan Vlčnovský

22.5.               Michaela Šilhavíková         28.10.             Barbora Žůrková

Odstěhovalo se 16 občanů a přistěhovalo 7 občanů.


Politický a veřejný život

            V roce 1996 byl politický i veřejný život obce velmi čilý. Ve dnech 31. 5.  a 1. 6. se uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny ČR. V naší obci byly zřízeny dva volební okrsky. Jeden v Mistřicích, druhý v Javorovci. Složení volební komise okrsku č. 1 bylo následující: Ladislav Sedláček – předseda, Ilona Trojková – zapisovatelka, Josef Jánoš – místopředseda, Ivana Špičáková, Martina Tůmová, Věra Turzíková, Marie Grygarová a Jarmila Žižková – členové. Ve volebním okrsku č. 2 Javorovec: Jaroslav Blaha – předseda, Milada Hráčková – zapisovatelka, Oldřich Magdálek – místopředseda, Roman Podzemný – člen.

            Účast voličů byla velmi vysoká. Z Mistřic se z celkového počtu voličů 763 dostavilo k volbám 660 občanů, což bylo 86,5 %. V Javorocvi se z celkového počtu 104 voličů zúčastnilo 93 občanů tj. 89,4 %. Jak se v Mistřicích předpokládalo s nejvyšším počtem hlasů 228 zvítězila strana KDU – ČSL. Další místa byla následující:

ČSSD – 150 hlasů                                     ODS – 129

KSČM – 85                                                  SPR – RSČS – 42

ODA – 39                                                     DŽJ – 31

HSMS – MNS 18                                        DEU – 7

SD – LSNS – 5                                           LB - 5

ČMUS – 5                                                    MNS – HSM – 4

Nezávislí – 2                                                SDL – 1

            Celkově volby v republice vyhrála ODS ziskem 29,62 % a získala 68 křesel v Parlamentu. Hned za ní se umístila ČSSD s 28,44 %, což představovalo 61 křesel. Třetí místo obsadila KSČM s 10,33 % a 22 křesly, čtvrtá KDU – ČSL s 8,08 % a 18 křesly. Pátou příčku obsadila SPR – RSČ s 8,01 % a rovněž 18 křesly, šestá byla ODA s 6,36 % a 13 křesly. Další strany méně než 3 % hlasů a tedy nezískaly žádná křesla v Parlamentu.

            V podzimních měsících se uskutečnily další volby. Ve dnech 15. – 16. 11. proběhly první senátní volby v historii naší republiky. Občané nebyli nijak zvlášť přesvědčeni o nutnosti vytvoření tohoto orgánu. Většina byla toho názoru, že vlastně senát bude suplovat práci parlamentu a je to další žralok zbytečně odčerpaných peněz ze státní pokladny. Tomu tedy odpovídala i účast voličů.  Protože v naší obci byly tyto volby spojeny s místním referendem ohledně  přesunu termínu konání hodů a proto účast občanů byla oproti celostátnímu průměru vyšší 42 %. V prvním kole senátních voleb žádný z 10 kandidátů nezískal nadpoloviční většinu a v dalším týdnu bylo druhé kolo voleb. Postoupili do něho kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – ing. Petřík Jaroslav a PhDr. Zapletal Jaroslav. Po druhém kole získal nejvíce hlasů ing. Petřík, zástupce starosty města Uh. Hradiště. Kandidoval za KDU – ČSL. Stoprocentní podporu voličů získal ve druhém volebním okrsku Javorovci. Osobně přijel poděkovat občanům. Při osobním setkání se starostou Františkem Šuranským poděkoval za projevenou důvěru.

            Šestkrát zasedalo zastupitelstvo a rada se sešla sedmnáctkrát. Mezi nejdůležitější body jednání patřilo projednání a schválení zpracování znaku a vlajky naší obce. Dále bylo zadáno vypracování projektu na ozelenění obce firmou Frukas Spytihněv. Proběhlo výběrové řízení na plynofikaci obce, konkurz vyhrála firma Plynotop Hluk. Rovněž výběrové řízení na kanalizaci obce v úseku Větřák v délce 156 m vyhrála firma SAS Staré Město. Smlouva byla podepsána na proinvestování této akce včetně terénních úprav a cesty, která bude vybudována od Koumarového po Bilavčíkovo, nákladem 1 200 000,- Kč. Ze státního rozpočtu získala obec na kanalizaci1 milion korun. V rámci sponzorských darů bylo zasláno 2500,- Kč na mamograf do okresní nemocnice, 1000,- Kč na zakoupení nového přístroje pro patologii. Dále bylo zadáno vypracování projektu firmou Frukas Spytihněv na ozelenění obce.

Úprava obce, doprava, spoje, změny životního prostředí

            Na úseku dopravy došlo k zásadnímu zlomu. Od června začal mimo ČSAD jezdit i soukromý dopravce společnost Housacar. Zajišťoval dopravu i ve dnech pracovního klidu a byl levnější než ČSAD. Jednotlivé spoje na sebe navazovaly nebo čekaly. Řidiči se o cestujících dorozumívali vysílačkami. Spokojenost občanů s touto přepravou byla dobrá. Další velmi potřebná a již několik let stále projednávaná byla akce – bezpečnost silničního provozu u mlékárny. Při odbočování z Mistřic byly na křižovatce u Mlékárny s výhledem na Bílovice velké problémy. Zastupitelstvo obce schválilo odbagrování zeminy a tím zpřehlednění části této komunikace. Vyřizování stavebního povolení na tuto akci však vzhledem k zainteresovaným složkám trvalo více než rok. 20. 5. 1995 bylo řízení zahájeno a 8. 6. 1996 byly firmou SAS zahájeny vlastní práce. Konečný výsledek byl jistě oceněn všemi řidiči, kteří z Mistřic na tuto křižovatku vjíždí.

            V rámci úprav životního prostředí a budování obce bylo zahájeno budování kanálu z uličky přes náves do žleba. Splašková voda téměř ze třetiny obce byla vedena po povrchu terénu a středem návsi. Voda zde zejména v letních měsících velmi zapáchala. Všichni občané tuto akci nehodnotili kladně, protože vzhledem k náročnosti terénu náklady na vybudování kanálu byly vysoké.

Kultivace obecních rybníků byla také zahájena v rámci úprav životního prostředí 80 % nákladů na obnovu bylo hrazeno státem, zbytek z rozpočtu obce.

            V Javorovci na bývalé škole byla obnovena fasáda. Budova byla pronajata panu Hejdovi. Jednalo se o soukromého výrobce nábytku na zakázku. Bylo to pro obec výhodné i z hlediska získání několika pracovních míst pro naše občany.

Pro zahájení plynofikace byla zaplacena zálohová faktura na 500 000,- Kč.  podnikatelem Radovanem Dlouhým byla darovány OÚ dva plynové kotle pro vytápění.

Péče o obyvatelstvo

            Od ledna 1996 stoupla minimální mzda na 2500,- Kč. Nově se začaly vyplácet sociální dávky – příspěvek na děti, na bydlení, na dopravu a sociální příplatek.

            Starobní důchody v měsíci dubnu byly zvýšeny v průměru o 13 %. V měsíci říjnu byly zvýšeny v průměru o dalších 8 %. Po odečtení základu tj. 960,- Kč z pobírané částky a ze zbytku 8 %.

            Ceny elektřiny a plynu od 1.8. stouply průměrně o 19 %. Cigarety zdražily až o 10 % v důsledku novelizace zákona o spotřební dani.

            26.9. 1996 Poslanecká sněmovna schválila nový devizový zákon – česká koruna se stala směnitelnou. V říjnu byla dána do oběhu dvoutisícová bankovka, na níž je vyobrazena pěvkyně Ema Destinová.

            Bylo prodáváno očkování proti chřipce, meningokoku a klíšťatům. V měsíci listopadu poprvé v historii této země vstoupili lékaři do stávky za vyšší příjmy. První den stávky omezily nemocnice provoz a lékaři prováděli pouze neodkladné výkony. Stávku podpořilo víc než 90 % nemocnic. V mnoha ordinacích, jako i u našeho obvodního lékaře se stávkovalo jen symbolicky. Po setkání zástupců Svazu čs. Lékařů s prezidentem Václavem Havlem byla stávka přerušena. Lékaři nedosáhli žádného ze svých požadavků. Ministerstvo přišla stávka na milion korun.

Školství a kultura

            Nejvýznamnějším krokem ve školství bylo zavedení devítileté základní školní docházky. V Mistřicích byla zavedena i 5. třída, žáci tedy dojížděli do Bílovic až od 6. třídy. Z rozpočtu obce bylo za tyto dojíždějící žáky zasláno 75 000,- Kč škole Bílovice. Bylo také započato s výukou němčiny a angličtiny. Ale škola v Mistřicích, to není jen učení a hotovo. Tradiční dětský karneval, táborák na závěr školního roku, sportovní akademie, předvánoční koledování, to byly jen některé akce ať už pořádané základní nebo mateřskou školou nebo SRPŠ.

            Na poli kulturním bylo v uplynulém roce velmi živé dění. V lednu se plesová sezóna zahájila maškarním plesem. Hrála Přívozanka. Více než 30 masek rozvířilo maškarní rej na parketu i mimo něj. I když celková účast nebyla velká, všichni přítomní se dobře bavili.

V sobotu 4. 5. ročník 1978 stavěl máj. Vršek se nesl od Šuranského. Poprvé se ulomil, když byl pozvednut asi půl metru nad zemí. Podruhé už stál jako svíce, ale tak 10 vteřin. Opět se ulomil. Všichni, kdo stáli pod ním stačili včas uskočit, jen jednoho muže zasáhly větve, ale nic se mu nestalo. Kluci, kteří stavěli v kroji, se šli domů převléct a hned dovezli z lesa celý strom, aby se vršek nemusel na kládu napojovat. Děvčata korunu stromu opentlily a v 17:30 hod. konečně máj stál. Večer byla májová veselice u Knotů. I přes usilovné hlídání však máj zase dlouho nevydržel. Z 9. na 10. května na ráně někdo máj podřezal. Pachatel ukradl vlajku ročníku a o žádné výkupné se nepřihlásil.

            Svátečně odění, ve slavnostní náladě se 22. června scházeli rodáci – padesátníci. V 9:00 hod měli vši svatou v kapli, pak snídaně u Knotů a v 11 hod byli přivítáni starostou obce v zasedací síni OÚ. Sbor pro občanské záležitosti připravil jak pro jubilanty, tak i pro jejich partnery malé pásmo. V ZŠ se zavzpomínali na svá školní léta. Po dobrém obědě se veselá nálada a taneční zábava protáhly až do rána.

            Dny 21.7. a 31.8. byly pro Mistřice velkým svátkem. Na tanečním výletišti hrála celostátně známá dechová kapela Stříbrňanka. Bylo ovšem smutné, že zájem milovníků dechovky nebyl tak velký, jak se předpokládalo. Za plotem stálo víc posluchačů než bylo platících diváků.

            AGRI-M Mistřice 7. září uspořádalo dožínky k úspěšnému zakončení žní. Konaly se jen pro členy areálu družstva.

            Myslivecké sdružení Kopec na završení lovecké sezóny uspořádali „Poslední leč“. K tanci hrála skupina Styl, podávaly se zvěřinové speciality – srnčí guláš, pečeně z divočáka.

            Závěr roku tradiční Silvestr trávilo hodně lidí doma u televizorů, ale mnozí kteří se pospíšili a včas si rezervovali místenky v hospodě u Knotů byli velmi spokojeni. Už druhý rok se zde pořádal a setkal se s velkým zájmem. Kdo si nezajistil vstupenky už v září. Tak měl smůlu.

Zábava a sport

            Od roku 1989 reprezentují naši obec družstva Sboru dobrovolných hasičů po celé republice. Ženy byly okresními přebornicemi v letech 1993 – 96. v letech 1993 – 95 třikrát po sobě obhájily vítězství ve Velké ceně CR. V 1. ročníku Hasičské extraligy ČR v požárním útoku v roce 1996 rovněž byly první. Družstvo žen startovalo ve složení: Jana Hubáčková, Lenka Hubáčková, Eva Polášková, Jaroslava Polášková, Pavla Schodová, Věra Turzíková, Michaela Turzíková a Jana Večeřová.

První družstvo mužů je sedminásobným přeborníkem okresu v letech 1990 – 96 a dvojnásobným krajským přeborníkem v letech 1995 – 96.  v letech šestkrát za sebou vyhrálo Velkou cenu okresu Uh. Hradiště. Třikrát tento kolektiv zvítězil ve Velké ceně ČR a v letech 1992 – 95. Vynikajícího úspěchu dosáhlo v letošním premiérovém ročníku Hasičské extraligy, když obsadilo ve velmi silné konkurenci v konečné tabulce 4. místo. Podruhé za sebou se Mistřice – jihomoravský přeborník, probojovaly na Mistrovství ČR v požárním sportu. V loňském roce v Hradci Králové obsadily celkové třetí místo při vítězství v požárním útoku v tehdy rekordním čase 24,68 s.

Ve dnech 13. – 15. září se sjelo do Prahy na Rošického stadion 8 krajských přeborníků, loňský vítěz Mistrovství republiky z Letohradu a reprezentační kolektivy Rakouska a Německa. Mistřice obsadily celkové první místo a staly se Mistrem ČR v požárním sportu pro rok 1996. V královské disciplíně  - požárním útoku, vytvořily Mistřice nový rekord Mistrovství časem 21,82 s na nástřikové terče. Hasičský zpravodaj tehdy v článku „Máme mistra ČR“ napsal: „Družstvo mužů z Mistřic doslova smetlo své soupeře v požárním útoku a to historickým časem 21,82 s. Některá družstva byla tak šokována, že nebyla schopna úspěšně splnit další disciplíny.“

Rovněž II. družstvo mužů je dobrým reprezentantem a především výchovným a zálohovým mužstvem mužů pro pozdější přestup do družstva I. O tom, že vzorně reprezentují svědčí 2. místo ve Velké ceně ČR v roce 1992, 3. místo v roce 1993. Dále 2. místo ve Velké ceně okresu v letech 1992 – 94 a 1996, 3. místo v roce 1995.


Za družstva mužů v uplynulém roce nastupovali: Jan Boček, Ludvík Gajdošík, Milan Hučík, Pavel Hruboš, Tomáš Malina, František Omelka, Antonín Polášek, Jiří Polášek, Jiří Polášek st., Josef Polášek, Pavel Polášek, Jan Rudinský, Pavel Sádecký, Jiří Schon, Martin Schon, Josef Vrána a Michal Tománek.

            Nemalým dílem k dobrým výsledkům přispěl i dobře sehraný kolektiv,m správná parta. Pod vedením pana Poláška Josefa jeli na výbornou a vzorně reprezentovali naši obec.

Oblíbeným sportem se v uplynulém roce stal nohejbal. V zahradě u hospůdky Pod lipami se fandové svépomocí vybudovali hřiště pro nohejbal. Stačil rovný, malý plácek, dvě tyče na upevnění sítě, balon a problém s hraním dětí na hřišti byl vyřešen. Pro mládež, ale i dospělé, pro sportovní vyžití a pohyb, to byla opravdu užitečná věc. Hřiště málokdy zelo prázdnotou. V době prázdnin už od 9:00 hodin ráno až do pozdních večerních hodin hrací plocha nevychladla. Střídali se na ní hráči různých věkových kategorií, od 6 až do 60 let. Uskutečnily se i dva turnaje v nohejbalu. Utkalo se 8 družstev po třech hráčích. Až s neobvyklou hráčskou vášní dokázali tomuto sportu obětovat celý sobotní den.

Různé

            V Bílovicích byl 1.12. 1996 vysvěcen v kostele nový oltář. I vnitřní interiér doznal mnoha změn. Svěcení prováděl pan biskup Hrdlička. Oltář byl postaven z bílého mramoru, včetně pultu na čtení kázání. Je uložen na mramorovém půlkruhu, na který se vystupuje po dvou stupních. Tyto jsou obloženy mramorem v kombinaci černá s bílou. V hlavní chrámové lodi byla pod lavicemi položena nová podlaha z dlaždic. Lavice byly nalakovány, v celém kostele položeny nové červené koberce. Účast krojovaných dokreslovala slavnostní atmosféru. Účast věřících byla velká.

            V sobotu 27. ledna 1996 zemřela Olga Havlová, manželka našeho prezidenta Václava Havla.

Závěr

            Rok, který uplynul, byl především rokem supervolebním. Parlamentní volby u nás přinesly revoluci na politické scéně, senátní zase byly první, nové a pro občany neznámé. Vztahy mezi lidmi se zhoršily.


ROK 1997

Úvod

            Když se plánovaly oslavy 750 let založení Mistřic, nikoho ani ve snu nenapadlo, co vše se v průběhu roku oslav stane. První pololetí proběhlo dle představ a plánů, druhé však už bylo poznamenáno přírodní katastrofou – záplavami.l a právě při této hrůze a neštěstí lidé dokázali, že se dovedou nejen radovat, veselit a oslavovat, ale v případě pomoci, neštěstí, vyburcovali všechny síly k podání záchranné ruky jakýmkoliv způsobem.

Počasí a úroda

            Počátek roku byl teplotně střídavý, přes den se teploty pohybovaly do -5 0C, v noci klesly až k -10 0C. Objevilo se i mrholení, které v zápětí namrzalo a vyvolalo dopravní kalamitu. Druhá a třetí dekáda ledna byla beze srážek. Přes den se teploty vyhouply až k 0 0C, v noci zase klesaly k -8 0C. lidová pranostika – únor bílý, pole sílí – se naplnila. Sněhový příkrov pokrýval pole i zahrady a příroda si pod touto pokrývkou mohla odpočinout. Denní teploty +3 0C, noční až +-16 0C byly živnou půdou pro bacily chřipky. Propukla epidemie, byly zakázány návštěvy v nemocnicích, ale chřipkové prázdniny vyhlášeny nebyly. Koncem února se rtuť teploměru vyšplhala až na +9 0C. 19. února byla první bouřka, doprovázena hřměním a blesky. Noční liják z 25. na 26. února rozpustil poslední zbytky sněhu. Denní teploty se pohybovaly na +12 0C, doprovázeny větrem a sluníčkem.

            Slunečné a teplé počasí začátkem března vyburcovalo všechny k práci na poli a zahrádkách. Lidé začali sázet brambory, zeleninu. Stromy se probudily ze zimního spánku a nalévaly pupeny. V polovině měsíce opět se ochladilo a napadl nový sníh, který se udržel jen tři dny. V noci opět teploty klesaly k minusovým hodnotám. Konec března se vyznačoval deštěm, sněžením, střídaly se ranní přízemní mrazíky s krásnými slunečními dny. Obdobný ráz počasí se držel i po celý duben. Studený vítr svou silou a intenzitou se chvílemi měnil ve vichřici. Škody u nás nezpůsobil. Z 15. na 16. 4. napadlo do rána 10 cm sněhu. Ti, kteří nestihli zasadit koncem února a začátkem března, nyní nemohli dělat nic jiného než čekat, až se počasí umoudří a zima předá vládu s konečnou platností jaru. Koncem dubna zhnědly květy na broskvích meruňkách, což byla neklamná známka toho, že mráz vše spálil. Přes stále chladné počasí, zahrádkáři a záhumenkáři nečekali a sázeli i do studené země. S počátkem května konečně přišlo jaro, teplo. Přes den až + 19 0C, v noci kolem + 10 0C., srážky téměř nulové. I tak úroda vzešla, jen trávy jsou řídké. Místo zmrzlých byly horka až 29 0C. z 16. na 17. 5. konečně pršelo, ale srážek bylo velmi málo. Řepa, zelenina a okurky se podsazovaly. 29. 5. v soboru v odpoledních hodinách byla velká bouřka, doprovázená prudkým deštěm. Do poloviny června bylo deštivo, teploty přes den kolem 26 0C, v noci do 15 0C. ve druhé polovině byla tropická vedra nad 33 0C, v noci nad 20 0C. opět beze srážek. Celý červenec se nesl ve znamení deštivého i když teplého počasí. Od 4. do 9. pršelo intenzivně. Ve Zlíně, kde se provádělo měření, spadlo 198 l vody na 1m3. Přišla stoletá voda, podrobněji v kapitole – „záplavy“. Stálé deště ani nedaly možnost polím vyschnout. 28.7. zemědělci začali séct řepku a hrách. Na rajčatech, bramborách i okurkách byla plíseň. Brambory, protože byly stále v mokru, velmi hnily. Rajčata se nesklidila vůbec. 30. 7. vyjely kombajny i na záhumenky a mlátily soukromníkům. Žně byly zpožděné. V srpnu se teploty pohybovaly kolem 28 – 30 0C. srážky se vyskytovaly ojediněle a spíše bouřkového charakteru. Objevilo se hodně komárů.

            Září bylo opět slunečné a teplé, v první dekádě 26, ve druhé 22 stupňů. Srážky byly jen slabé. Až do 10. října bylo stále teplé počasí. Pak nastalo ochlazení na 4 -10 0C, deštivo, ráno mlhy, v noci do 5 0C. i začátkem listopadu bylo ještě teplo, přes den až 16 0C, v noci kolem nuly. Ve druhé polovině přeháňky. Martin nepřijel na bílém koni, první sněhové vločky padaly 18.11.. Přes den se teploměr zastavoval na 10 0C, v noci klesal na -7 0C. větší sněhová nadílka byla 24.11. Sníh roztál během jednoho dne. V prosinci bylo oblačna, přeháňky, v noci kolem nuly, přes den 1-7 0C. Od poloviny prosince ochlazení na -8 0C až -10 0C. Bylo sucho, bez sněhu. Vánoce byly deštivé, blátivé, teploty přes den až 12 0C, v noci -1 0C.

Záplavy

            Dne 4. – 7. července 1997 pršelo. Vydatně a vytrvale, ve dne v noci, přívaly deště byly abnormálně velké. To co naprší někdy za rok několikanásobně přesáhlo tento limit. Zvlášť silně pršelo na severní a střední Moravě. Na Lysé Hoře v Beskydách spadlo 234 l na metr čtvereční vody., hladiny řek začaly rychle stoupat, nádrže přetékaly, voda si našla svou vlastní cestu, vytvořila nová koryta a brala s sebou vše, co jí stálo v cestě.

            V neděli 6. července se objevily první zprávy o evakuovaných, byly vyhlášeny třetí stupně povodňové aktivity na Ostravsku, Bruntálskou a ve východních Čechách. Stále to bylo daleko od nás. V pondělí se situace nadále vyostřovala. Byly hlášeny zprávy o prvních obětech záplav, zbořených domech, strachu a hrůze ze záludnosti vodního živlu. Od úterý už nepršelo, svítilo slunce. Byl hlášen postup první povodňové vlny ze severu Moravy na jih. Celé okresy zůstaly odříznuté od světa. Ve středu zasáhla povodňová vlna postupně Olomouc, Kroměříž, Blansko, Adamov a části Brna. Zatím bylo hlášeno 13 obětí, pohřešovaných osob však bylo daleko více. Začalo se mluvit o více než stoleté vodě. Na soutoku Moravy a Bečvy se sešly stoleté vody a došlo k jejich součtu. Na Ostravsku, Opavsku a Bruntálsku bylo zaznamenáno rabování. Z krizového štábu Červeného kříže v Praze byly vypravovány kamiony s naloženými dary pro postižené, jak od občanů, tak firem.

            První záplavová vlna se na Otrokovice rozlila 8. července. Evakuováno bylo prvních 70 lidí. Byla přerušena doprava. Ze Zlína se nedalo jet přes Otrokovice, Napajedla, Babice, St. Město. Rovněž ze Zlína na Bílovice a Jarošov byla cesta neprůjezdná, protože v Jarošově se Morava vylila přes hlavní cestu. A nyní vstoupila do dramatu naše obec. Jako náhradní spojení na Hradiště byla využita polní cesta z Mistřic na Mařatice. Stovky aut, které Mistřicemi projely v době povodní, neprojely normálně Mistřicemi za celý rok. V podnicích byla přerušena výroba. Všichni spěchali domů s obavami, co bude následovat. V Mistřicích byla vyhlášena sbírka pod záštitou ČČK pro postižené občany našeho regionu. Bylo vybráno 34 000,- Kč, skutečně přispěli všichni občané. V ZŠ bylo dočasně ubytováno 37 občanů evakuovaných z Uh. Hradiště. Solidarita a snaha pomoci od občanů Mistřic byla opravdu značná. Zapůjčovali lehátka, deky, duchny, chodili postižené navštěvovat, povzbudit. Přinášeli jídlo, ovoce.

            Jelikož se vlivem vysokého stavu řeky Moravy zvedla i spodní řídla, desítky sklepů až na horním konci Mistřic byly zatopeny. Zásobování pitnou vodou probíhalo z pojízdných cisteren, které vodu po obci rozvážely.

            Do Hájů jsme chodili i několikrát denně sledovat, jak voda kolem břehů Moravy se rozlévá na další území.  Ve čtvrtek odpoledne hlásil místní rozhlas, že se blíží druhá povodňová vlna a je třeba pomoci občanům Kněžpole zpevnit kráze.l veškeré domácí zvířectvo bylo z Kněžpole přestěhováno do Mistřic. Rovněž osobní auta, ledničky, mražáky, pračky, převezeny před povodní do Mistřic. Veškerý písek, který byl v Mistřicích připraven na zasypání výkopu plynového potrubí byl občany napytlován na zpevnění hrází do Kněžpole. Pracovali všichni mladí, staří i děti držely pytle. Nejstarší občané přinášeli prázdné pytle z domu a alespoň radou a dobrým slovem se snažili přispět ku pomoci.

            V pátek kolem poledne praskla hráz v Uh. Hradišti a zaplavila až střed města. Bylo evakuováno až 10 000 obyvatel. Veškeré zásobování probíhalo vrtulníky nebo polní cestou přes Mistřice. V našem okrese bylo nejvíc postiženo povodněmi následujících sedm míst:

Uherské Hradiště – zcela zničeno 30 domů.

Staré Město – postiženo 550 domů, 50 – 100 bude nutné demolovat.

Ostrožská Nová Ves – 104 domy zatopeny, z toho třetina zcela zničena.

Kostelany nad Moravou – 100 domů zaplaveno, 10 zcela zničeno, 25 domů úplně pod vodou, zničený most přes Moravu.

Topolná – zaplaveno 60 domů, těžce poškozeno 10 domů.

Kněžpole – zatopeno 50 domů, 1 zcela zničen.

Babice – zaplaveno 138 domů, 14 staticky narušeno, 4 neobyvatelné.

            Celkem bylo zatopeno 290 obcí a 50 měst. Konečný počet ničivých povodní na lidských životech se zastavil na čísle 46. Tam, kde velká voda opadla objevila se krajina jako po válce. Rozbité silnice, mosty, pobořené domy, zničené pole, lesy, mrtvá zvěř.

Sociální a demografický vývoj obyvatelstva

            Život jde stále kupředu. Objevil se další velmi špatný jev této doby a to je hraní automatů. V naší obci je jich v hospodách umístěno celkem pět a občané Mistřic do nich za uplynulý rok naházeli 740 480,- Kč. Této vášni i v naší vesnici propadli jak mladí, tak i starší občané. Prohry šly do závratných desetitisícových částek. Člověk začal tím, že vhodil do automatu 20,- Kč. Mačkáním různých tlačítek, díky štěstí, postřehu a náhodě buď tuto částku zúročil nebo prohrál. V případě výhry ho to hnalo dál, výhru nevybral a pokračoval. Vložené částky se neustále zvyšují. Jednou se podaří někomu vyhrát pár set, propadne této hráčské vášni a stane se závislým tzv. „gemblerem“. Lidé si pak peníze na hru získávají různými i nezákonnými způsoby. Tak jako se léčí drogově závislí, tak se už i léčí hráči automatů.

            Narodilo se 15 nových občánků: Petr Medek, Jan Křapa, Michal Vašíček, Michaela Janků, Jan Švec, Veronika Šimíková, Martina Lapčíková, Petr Ševčík, Adéla Přibylová, Tomáš Mažgut, Jana Štěrbová, Nikola Tichá, Veronika Hromečková, Marie Nepantová, Michal Blaha.

            Sňatky byly uzavřeny 10 páry:

Hana Polášková                 a          Petr Šimík

Radek Tichý                         a          Ivana Nováková

Pavel Belant                        a          Monika Zaorálková

Marie Machová                    a          Pavel Janků

Antonín Hromeček             a          Pavla Schodová

Radim Knot                          a          Martina Ondroušková

Vlastimil Lysoněk                a          Lenka Petříková

Tomáš Blaha                                   a          Marcela Chmelíková

Pavel Šuranský                   a          Erika Millerová

Ing. Ludmila Šimková        a          ing. Jiří Sklenář

            Zemřelých občanů bylo 11: Jaroslav Tichoň, Marie Mimránková, František Šupka, Růžena Konečná, Antonín Křapa, Marie Wasserbauerová, Jaroslava Herníková, Miroslav Sládek, Josefa Malinová, Ludmila Macháčková, Anna Lysoňková.

            23. května tragicky zemřel ve věku nedožitých 6 let Antonín Křapa z Javorovce. Utopil se v nádrži na vodu. Našel ho otec, když ho sháněl k obědu.

            Dále byla rozvedena dvě manželství. Přistěhovalo se 32 občanů a stejný počet se i odstěhoval. Celkem měla obec 1114 obyvatel.

Veřejný a politický život

            Mistřice se dočkaly svého znaku a praporu. V pátek 17 ledna 1997 ve 14:00 hod převzal starosta František Šuranský v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v Praze z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Miloše Zemana Dekret, opravňující obec Mistřice používat znak a prapor.

            Popis znaku: v modrém štítě prázdný stříbrný kruh, uvnitř se zlatou osmihrotou hvězdou, převýšený stříbrným javorovým listem, provázeným dvěma zlatými osmihrotými hvězdami.

            Popis praporu: modrý list se žlutou osmicípou hvězdou obklopenou bílým mezikružím širokým jednu devítinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

            Svěcení praporu a znaku se uskutečnilo 25. května v 10:30 hod na slavnostní mši svaté na tanečním výletišti. Krojovaní chlapci a děvčata nesli prapor a znak. Za přítomnosti asi 500 lidí světil pan děkan Hustík.

            Tato slavnostní pouť zahájila sérii akcí, pořádaných v uplynulém roce k 750. výročí vzniku obce Mistřic.

750. let vzniku obce Mistřice

21.6.   -           10:00 hod      - slavnostní zasedání

                        12:30              - slavnostní oběd

                        15:00              - prohlídka obce

                        17:00              - taneční zábava

                        22:00              - ohňostroj

22.6.   -           9:00 hod        - koncertování hudeb

                        10:30              - slavnostní mše v kapli

                        13:00              - zábavné odpoledne dětí a mládeže

                        15:00              - Včelaran

            Jako by bylo počasí na tyto dva dny zvlášť objednané. Od rána svítilo sluníčko a sušilo poslední třpytivé kapky předcházejících dešťů. Vše bylo svěží, čisté, jako vymydlené.

            Ve třičtvrtě na deset se všichni pozvaní začali trousit na OÚ k slavnostnímu zasedání zahájení oslav. Mezi nejvýznamnější hosty patřili senátor Petřík, zástupci sdružení obce Částkovce, ředitelka ZŠ Mgr. Horečková, ředitelka MŠ Martiňáková. Dále doktor Kapřík, bývalý starosta Oldřich Blaha a další. Všichni pozvaní obdrželi v upomínku pamětní list. Pak se všichni přesunuli do hospody u Knotů. Skvěle připravená tabule přispěla ke slavnostnímu rázu a rovněž oběd všem velmi chutnal. Prohlídka obce, vzpomínky nad fotografiemi jednotlivých ročníků v základní i mateřské škole, vycházka do Javorovce byly dalšími body bohatého programu.

            Lidová veselice na tanečním výletišti s kapelou „Mistřičanka“ všem rozproudila krev. Nádherný ohňostroj ve 22:00 hodin ozářil oblohu. Pestré barvy, výbuchy a třpytivé hvězdičky přilákaly nejen téměř celou vesnici, ale i diváky z okolních obcí. Zábava na tanečním výletišti pokračovala až do rána. V neděli vyburcoval všechny ospalce koncert dechové hudby na návsi. V 10:30 hod byla panem děkanem na tanečním výletišti sloužena mše svatá za všechny živé i zemřelé občany Mistřic.

            Ve 13:00 hod odpoledne nastoupily se svým programem děti. Školní akademie žáků základní i mateřské školy měla velmi vysokou úroveň. Ti nejmenší působili velmi kouzelně při tanečcích, cvičeních i zpěvu. ZŠ zahájila módní přehlídkou, sborovým zpěvem, přednesem básní, tancem makarena. To vše bvylo pojato jako vysílání televize Nova, včetně reklamy a vtipných komentátorů. Nadšení všech přítomných a potlesk mluvily za vše. Do posledního místečka vše bylo obsazeno a spousta lidí, hlavně přespolních stála. V 15:00 hod následovalo vystoupení cimbálového souboru Včelaran. Nejdříve malé děti a pak dospělí s pásmem písní a tanců zaujali všechny přítomné. Škoda, že v podvečerních hodinách byli jak účinkující, tak diváci rozehnáni deštěm. Po oba dny byla škola, školka, OÚ i požární zbrojnice otevřeny pro veřejnost.

            Na jednáních rady a zastupitelstva byly projednávány a schvalovány i další akce. Bylo schváleno otevření úvěru na plynofikaci obce v celkové výši 3 miliony korun.

            V prosinci naše obec vstoupila do „Sdružení měst a obcí východní Moravy“.

            Na OÚ v Mistřicích pracují také od roku 1996 chlapci, kteří místo vojenské služby vykonávají službu civilní. Jednalo se zatím o pět vojáků – Pavel Ševčík, Josef Posolda, Petr Blažek, Pavel Sádecký, Pavel Zábojník. Náplní jejich práce je údržba zeleně, veřejných prostranství, dle potřeby pracují i na plynofikaci a přiloží ruku k dílu, kde je potřeba. Měsíční služné činí 350 Kč, ošatné 150 Kč a 68 stravné na každý kalendářní den v měsíci. Rada obecního úřadu schválila na každý odpracovaný den pro civilkáře ještě 48 Kč na stravu, protože v naší obci není stravovací zařízení.

Hospodářský život

            Žně se táhly od 22. 7. až do 20. 8. a stále ještě bylo mnoho těch, kterým obilí stálo na poli. Družstvo mělo letos k dispozici jen tři kombajny, záhumenky sekl soukromník z Toporné. Úroda ozimých osevů byla na poloviční úrovni loňského roku.

            Rajčata nesklidil nikdo, jestliže alespoň 2x nestříkal proti plísni. Vyorané brambory nebyly hnilobou napadeny v takové míře, jak se předpokládalo. Trnky i jablka se také urodily v menší míře než loni. Padaná jablka byla Otmou Mařatice vykupována za 1,80 Kč. brambory na uskladnění se prodávaly za 6,- Kč.

            V Agri-M Mistřice byly naskladněni moráci. Od 20. května se prodávali rozkrmení ve váze cca 3 kg po 160,- Kč za kus. Dále se prodávaly nosnice roční za 40,- Kč kus.

Přehled průměrných cen potravin k 31.3. 1997:

Druh potravin

Cena v Kč/ks nebo kg

Druh  potravin

Cena v Kč/ks nebo kg

Rýže loupaná

20,22

Mouka polohrubá

10,95

Chléb kmínový

16,08

špagety

29,34

Hovězí zadní

126,86

Vepřová kýta

133,13

Kuře kuchané

54,83

Gothajský salám

84,25

šunka

166,10

Mléko polotučné

11,20

vejce

2,96

máslo

101,37

brambory

5,73

Cukr krystal

17,88

Pivo 100 lahv.

6,62/0,5 l

cigarety

31,77 (20 ks)

 

Elektřina sazba

2,12 Kč/kWh

Zemní plyn

2,55 Kč/1 m3

Hnědé uhlí - kostka

108,88 Kč/q

Benzin speciál

20,95

Televizní poplatek

50,-

Poplatek v MŠ

25,22 Kč/den

Oběd ve školní jídelně

1. stupeň = 10,93 Kč

Místní hovorné

2,-/ impuls

            16. února byla vykradena hospůdka Pod lipami na horním konci Mistřic. Zloději vnikli do hospody dveřmi. Ve spodní části rozbili skleněnou výplň a ze zadní strany vybrali dva hrací automaty. Vznikla škoda 14 000 Kč.

            od 1.1. 1997 se stala novou vedoucí prodejny potravin Jednoty paní Holíková Marcela. K 1.12. 1997 se vedení SD Jednota rozhodlo prodejnu zavřít, vzhledem k nízkým tržbám. Dle jejich názoru není možné, aby se v Mistřicích udržely tři prodejny potravin, z toho dvě soukromých podnikatelů.

Úprava obce, doprava, spoje a životní prostředí

            Pro plynofikaci obce byl 7. dubna 1997 zahájen první výkop. V průběhu této akce bylo mnoho problémů, jak s pracovníky firmy provádějící výkopové práce, tak s mnohými občany. Když se měl před některými domy rozkopat chodník, nájezd ke garáži nebo zahrádka, začal se majitel ohánět vlastnickými právy a nedovolil na jeho majetek sáhnout. Docházelo k mnoha konfliktům a jen díky starostovi a dalším pracovníků OÚ se podařilo vše dohodnout a zvládnout tak, že 4. listopadu 1997 byl plyn spuštěn. K tomuto datu bylo namontováno 157 plynoměrů, délka středotlaku 7 960 m, délka přípojek 1414 m.

Celkové náklady plynofikace:

·    1 700 000,- Kč stál vysokotlak a regulační stanice, platily Plynárny

·    3 000 000,- Kč zaplaceno z úvěru, který byl otevřen u České spořitelny

·    1 329 664,- Kč zaplatil OÜ ze svého rozpočtu

·    6 029 664,- Kč bylo již uhrazeno

·    770 336,- Kč bude v příštím roce uhrazeno firmě Plynotop.

Obnova rybníků, na které se v uplynulém roce rovněž pracovalo, byla další akcí ke zlepšení životního prostředí. Od května do října zde pracovala firma MEANDR. Byly vybudovány čtyři rybníky.

      Rybník č. 1 je nejníže položený rybník v celé soustavě. Je napájen z rybníku č. 2. mimo samostatného pořeráku, bude v boční hrázi bezpečnostní přepad. Délka čelní hráze je 39 m, průměrná hloubka 1,2 m, plocha rybníka je 0,23 ha, objem 2500m3.

      Rybník č. 2 je ze všech největší. Je napájen samostatně, ale bude možné jej doplňovat rybníkem č. 3. Délka čelní hráze je 32 m, průměrná hloubka 1,4 m, plocha rybníka 0,27 ha, objem 3200m3. Rybník č. 3 vznikl rozdělením původního rybníka, který měl větší sklon dna a ukládal se zde nános. Je napájen z rybníka č. 4. Délka čelní hráze je 41 m, průměrná hloubka je 1,1 m, plocha rybníka je 0,16 ha, objem 1550 m3. Nejvýše položený rybník č. 4 vznikl rozdělením původního rybníka a zřízením nové příčné hráze. Je založen na rostlém terénu a bude napájen z napouštěného objektu, budovaného pro celou soustavu. Průměrná hloubka je 1 m, plocha rybníku je 0,20 ha, objem 1600 m3.

      Za rok zde bylo prostavěno 1672000,- Kč. Vše hradil Fond životního prostředí – péče o krajinu a revitalizaci říčních toků. Všechny rybníky byly napuštěny.

      Třetí největší investiční akcí v celkové hodnotě 1300000,- Kč bylo budování kanalizace na návsi. Peníze byly získány od Okresního úřadu Uh. Hradiště.

      Dále byla na kapli provedena výměna oken. Vše zdarma provedli pan František Polášek a Jaroslav Polášek.

      Byl zrušen sklad CO a z OÚ převezen na okres. Také byla uzavřena knihovna a přestěhována na MŠ.

V důsledku častých dopravních i smrtelných nehod byla u mlékárny, směrem od Uh. Hradiště na Bílovice omezena rychlost na 70 km z původně povolených 90 km za hodinu.

      Rodinný domek pana Grygara Ladislava byl vyměněn za bývalé Šuranské. Domek č.p. 102 se nacházel v asanačním pásmu.


Školství a kultura

      I mimo plánované akce týkající se oslav, probíhaly další kulturní akce. Maškarní ples 18.1. zahajoval plesovou sezónu. Hrála Přívozanka. Asi ze 70 masek mezi nejzdařilejší patřil svatební průvod, lékařská vizita, cirkus a jiní.

      Na rodičovském plese 8.2. zase hrál Styl. Žáci 4. a 5. třídy zahájili tanec polonézou, za kterou sklidili od přítomných velký potlesk.

      Velikonoce připadly na 30. a 31. března. Tradice se dodržují. Už na Zelený čtvrtek přestaly znít zvony a místo nich chodí klepáči. Chlapci od těch nejmenších až po patnáctileté obchází celou obec a rámusí vrkačama, klepačama, tragačama – to jsou ze dřeva vyrobené nástroje. V letošním roce bylo 16 klepáčů, 2 stárci a 2 podstárci. Poslední dvě funkce zastávají nejstarší zúčastnění. Na Velký pátek kolem páté hodiny ranní, v poledne a ve tři hodiny odpoledne chodili oznamovat po dědině začátek dne místo klekání, poledne a tři hodiny, kdy byl Ježíš ukřižován. Na Bílou sobotu ráno chodí naposled a vybírají za klepání vejce nebo peníze, co kdo dá. Toto si pak mezi sebou rozdělí.

      Od Čaníků se nesl vršek na stavění máje. Jelikož počasí této akci přálo, účast přihlížejících byla velká. I večer na májové veselici hrála „Veselá dvojka“ v hospodě u Knotů a bylo plno.

      Setkání padesátiletých rodáků bylo 14.6. Ráno v 10:00 hod byla mše svatá v kapli. Pak následoval společný oběd v hospodě u Knotů a následně se vydali na prohlídku obce, aby si zavzpomínali, kde si jako malí společně hráli, kde chodily za děvčaty, porovnávali, co se v Mistřicích změnilo za tu dobu, co se děvčata vdala nebo chlapci oženili přes pole. K tanci a vzpomínání jim hrála Veselá dvojka. Ještě kolem čtvrté hodiny ranní se dědinou ozýval zpěv rozcházejících se rodáků.

      Už dva roky byly uplatňovány koncepční změny ve školství. 1. až 5. ročník bylo nutno rozdělit do tří tříd, ve dvou z nich byly spojené ročníky, vzhledem k nízkému počtu žáků. Jako učební program byl zvolen projekt „Základní škola“. Nebyly to jen změny organizační, ale především v pojetí učiva, v přístupu k dětem, v jejich větším uplatnění při vyučování a realizaci vlastních nápadů.

      Škola však není jen učení. Děti cvičily ve třech skupinách sportovních her a v mnoha soutěžích se umístily vždy na předních místech.

      Čas po vyučování trávily děti ve školní družině. Ve škole již pracují i s dětmi s poruchami učení. Před vánočními prázdninami chodilo 58 koledníčků přát pěkné svátky.

      14. února se děti v Mistřicích neučily, neboť učitelé stávkovali za zvýšení platů.

Sport

            U příležitosti 750. let vzniku Mistřic měl 5. července proběhnout turnaj v kopané. Hasiči zase 13. července měli své dovednosti ukázat na soutěžích Velká cena sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Hasičská extraliga ČR v požárním útoku. Tyto akce se v původních termínech nekonaly vzhledem k povodním, které postihly třetinu území naší republiky.

            Všichni pomáhali a především hasiči prokázali své vysoké profesionální schopnosti. Záchranářské akce začaly nočním výjezdem z 10. na 11. července do Jarošova pomoci v pivovaru, další den byla zásahová jednotka nasazena v Kněžpoli. V sobotu strávili 6 hodin v Jarošově, v bytovkách na Trávníkách. Další dva dny 14. a 15. července čerpala devítičlenná jednotka 17 hodin vodu v Jarošovském pivovaru. Další dva dny čerpali 16 hodin vodu v Tonu Uh. Hradiště a další celou noc v Mojmírově ulici. V uvedené dny byly v provozu dvě hasičské stříkačky. V Topolné při čerpání vody z přečerpávací stanice odpracovali v jednou zátahu 95 hodin. Všichni členové dokázali, že nejenže umí na soutěžích a trénincích opravdu zabrat, ale i při živelných pohromách pracovali s velkým nasazením a příkladnou obětavostí.

Závěr

            Uplynulý rok byl pro naši obec rokem, kdy oslavy, radost a nadšení byly vystřídány strachem, obavami a lítostí. Lidé však dokázali, že ještě platí „v nouzi poznáš přítele.“ Svědčilo o tom i mnoho děkovných dopisů za pomoc našich občanů při povodních.


ROK 1998

Úvod

      Komunální volby, zhodnocení hlavních úkolů, vytyčených pro uplynulé volební období a plán dalšího rozvoje. To byly dominantní akce pro rok 1998. O tom, že dochází k pozitivním změnám v obci svědčí i to, že došlo k zakoupení téměř všech neobydlených domků a k výstavbě domů nových.

Počasí a úroda

            Začátek roku se vyznačoval velmi teplým  a slunečným počasím. Přes den teploměr ukazoval až 13 stupňů, v noci 4 stupně. Pupeny stromů se začaly nalévat, jako by je probouzelo jaro. Ve druhé dekádě se opět přihlásila zima, sněžilo. V noci klesly teploty na -9 stupňů, přes den -2 stupně až 0. Do konce ledna se sníh držel, i když bylo slunečno.

            Opravdové mrazy uhodily až v únoru. Při ranní chůzi do práce, kdy teploměr ukazoval -18 stupňů, mráz přímo štípal. Přes den bylo -8 stupňů. V polovině února začalo pršet, sníh roztál a ve dne se sluníčko usmívalo s 16 stupni. I v březnu se teploty denní šplhaly k 17 stupňům, v noci se pohybovaly kolem nuly. Všichni zahrádkáři toho využily k setí a sázení. Od poloviny se opět ochladilo, dešťové přeháňky střídaly sněhové, v noci klesaly teploty až na -10 stupňů. V dubnu už se přihlásilo jaro. Silný vítr vyfoukal poslední vláhu z polí. Počasí bez srážek, i když teplé do 15 stupňů přes den, nasazeným plodinám pro vzejítí moc nepřálo. V květnu pokračovalo suché a teplé počasí. Přes den 22 stupňů, v noci kolem 10 stupňů. Ve druhé dekádě se přihlásili zmrzlí ochlazením v noci na 4 stupně, přes den kolem 16 stupňů. I studený vítr doprovázel i toto ochlazení. 16. května se po dlouhé době v noci dostavila první dešťová přeháňka.

            Celý červen se vyznačoval deštivým a teplým počasím. Na Medarda v průběhu dne 4x prudce pršelo. Rovněž i další dny se vyznačovaly bouřkami, zejména ve třetí dekádě hromy a blesky křižovaly oblohu téměř každou noc. Teploty dosahovaly až 28 stupňů. Toto vlhké a teplé počasí přálo především škůdcům, jako byly mandelinka a mšice. Všechna úroda se musela stříkat, aby bylo vůbec co sklízet. Hodně řádili i hraboši.

            Léto bylo teplé, děti si prázdnin opravdu užily. Teploty šplhaly až ke 30 stupňům, což uspíšilo i sklizeň. Výnosy v letošním roce byly nadprůměrné. V září se teploty pohybovaly přes den až kolem 18 stupňů, v noci 5 – 7 stupňů. V říjnu se ochladilo. Přeháňky, studený vítr, sychravo, zima, to byl obrázek uplynulého podzimu.


Sociální a demografický vývoj obyvatelstva Mistřic

 

Sňatek uzavřelo 12 párů:

Miroslava Stašková            a          Robert Božek

Šárka Blahová                     a          Pavel Bartošík

Zdeněk Mach                      a          Stanislava Kočí

Josef Plšek                          a          Alena Lagová

Marcela Němcová               a          Vlastimil Medek

Kateřina Gajdošíková         a          Jiří Vycudilík

Ing. Ludmila Kocábová      a          Pavel Ošívka

Lenka Kolínská                   a          Petr Mikuláštík

Robert Kopčil                       a          Adriana Petruchová

Monika Pavelková              a          Bronislav Švec

Andrea Dýnková                 a          Robert Bětík

Marta Tichá                          a          Stanislav Jurča

Naposledy jsme se rozloučili s následujícími občany:

28.1.               Marie Kéharová

19.2.               Milan Vašíček

8.5.                 Františka Bilavčíková

4.8.                 Filoména Jourová

1.9.                 Antonín Sládek

21.8.               Josefa Kadlčíková

29.8.               Vladislav Herník

25.10.             Karolína Jurásková

13.11.             Monika Horňáková

9.12.               Hedvika Ondrůšková

19.12.             Antonín Kapřík

31.12.             Marie Vašková

Dále jsme mezi nás přivítali 17 malých občánků:

Kateřina Kolková                                        Michal Lysoněk

Jana Mažgutová                                         Michal Vrána

Nela Pavelková                                          Hana Polášková

Martin Kocáb                                                           Veronika Jourová

Kateřina Miklová                                         Barbora Osohová

Michaela Dlouhá                                        Anna Sklenářová

Pavlína Hanáčková                                               Marek Ošívka

Jakub Medek                                               Radek Malina

Lukáš Knot

            Odhlásilo se 25 osob, přihlásilo 31 a stav obyvatelstva k 31.12. 1998 byl 1131.

            Nářečím v naší obci mluvili už jen lidé staří a střední generace. Nejvýraznějším rysem nářečí je trz. obalované „L“, znějící při nářečovém vyslovování velmi tvrdě. Dále jsou vynechávána hlásky v některých slovech např. „jsem“ vyslovuje se „sem“, „pojˇ“ vyslovuje se „poď“ atd. Od babiček a dědečků toto nářečí přebírají vnoučci, kteří jsou u nich na hlídání. Když však začnou chodit do školky a školy, postupně na nářečí zapomenou. Mladší a střední generace už většinou mluví spisovněji, i když prvky nářečí Slovácka zde zaznívají dodnes. Nejvýrazněji se nářečové prvky ozývaly při zpěvu lidových písniček. Bude velká škoda až i tyto vymizí v zapomenutí. Dříve bývala dechová hudba velmi oblíbená i mezi mladší generací. Zpívalo se při dělání růží na stavění máje, při odvodu chlapci na vojnu, při hodech, na vesnických plesech, při křtinách,m svatbách i zabijačkách a i na pohřbech.

Politický a veřejný život

            V uplynulém roce se uskutečnily parlamentní a komunální volby. Parlamentní se konaly po dvou letech a to bylo pro občany velmi brzy. Vzhledem k dalším závažným důvodům, jako byla vysoká míra nezaměstnanosti, demonstrace zemědělců, ledé měli o politiku jen malý zájem. Parlamentní volby se uksutečnily 19. a20. června 1998. vyhrála je ČSSD v čele s Milošem Zemanem, který se stal premiérem vlády. Druhé místo obsadila ODS. Třetí největší parlamentní stranou byla překvapivě KSČM.

            Přece jen větší pozornost občané zaměřili na volby komunální, které se jich přece jen dotýkají blíže a navíc všechny kandidáty znají osobně. Ve dnech 13. – 14. listopadu byly na hlasovacím lístku zastoupeny čtyři strany 36 kandidáty. Byly to strany ČSSD, KSČM, KDÚ-ČSL a Nezávislý kandidát. Účast voličů byla pouze 73%, což bylo proti minulým volbám velmi málo. Největší počet hlasů získali kandidáti KDÚ-ČSL.

            Starostou obce byl znovu zvolen pan František Šuranský, místostarosta Milan Trojek. Členové rady spolu se starostou a místostarostou byli zvoleni pan Polášek Jiří, Blaha Jaroslav a Sedláček Vladimír.

            Volební program pro období 1998 – 2002 byl následující:

Hlavním bodem je oprava místních komunikací a vybudování chodníků v obou částech obce. Dále:

Þ  oprava střechy školy a výměna oken

Þ  generální oprava místního rozhlasu

Þ  vybudování parku v centru obce spolu s dětským hřištěm

Þ  osvětlení úseku „začátek obce – mlékárna“

Þ  rekultivace skládky v Súhradech

Þ  vybudování lapače dešťové vody v části obce Javorovec

Þ  plynofikace bývalého domu služeb, šaten TJ a kaple.

Starosta byl 4. 11. 1998 přijat spolu s dalšími devíti starosty prezidentem

republiky Václavem Havlem na Hradě v Praze. Setkání se uskutečnilo v souvislosti s nadcházejícími komunálními volbami. Starosta vezl do Prahy obecní prapor a malovaný demižón slivovice.

            Velká část občanů se zapojila do celostátní soutěže „COLONTOČ“ o dětské hřiště. Zasílali jsme kódy ze zakoupených čistících prostředků značky COLON. Která obec zaslala nejvíce kódů vyhrála dětské hřiště sestavené z dřevěných prvků. Mistřice bohužel nezvítězily.

Úprava obce, doprava, spoje, změny životního prostředí

            V rámci zlepšování životního prostředí byly vybudovány dva sběrné dvory. V Mistřicích v části obce Úhrady, kde byly vykupovány tyto materiály: železo, papír, starý textil, barevné kovy, akumulátory a 2x do roka bude uskutečněn i výkup ledniček a starých televizorů. Hodnota vybudovaného díla byla 54 345,- Kč. V části obce Javorovec naproti hřiště byl vybudován druhý sběrný dvůr, který sloužil k ukládání domovního odpadu. Hodnota tohoto díla byla 31 345,- Kč.

            Na Uherskohradišťsku byla u příležitosti svátku Dne Země vyhlášena tři nová chráněná území, z nichž jedno se dotýká i hranic obce. Jeho název je Rovná hora a nachází se v krajinářsky velmi hodnotné oblasti, ohraničené obcemi Drslavice, Pašovice, Částkov, Bílovice, Mistřice a Vésky. Tato lokalita je významná především výskytem ohrožených druhů hmyzu, zejména motýlů. Oblast květnatých luk a pastvin lesostepního charakteru na silně svažitých pozemcích s rozptýlenou stromovou i křovitou zelení se dle odborníků pro svou nezměrnou hodnotu stane centrem pozornosti nejen našeho regionu.

            Ze státních dotací bylo od PÚ získáno 1 500 000,- Kč pro dokončení kanalizace na návsi. Po provedení terénních úprav a osetí celé vzniklé plochy bude odstraněn poslední žleb v obci. Celková hodnota tohoto díla včetně projektů byla 3 450 626,- Kč.

            V roce 1998 byl nákladem 168 000,- Kč zplynofikován i OÚ. Dále budovy MŠ, ZŠ a domu služeb.

            V rámci rozšíření komunikací a celkového vzhledu obce byly vykoupeny tzyto domky: Podškubkovo č.p. 147, Vašíčkovo č.p. 97, Horákovo č.p. 127, Posilcovo č.p. 100, Rudinské č.p. 99 a Konečné č.p. 30. Na stavební rozvoj bylo prodáno šest stavebních míst za bývalým domem služeb – Blažkovo.

Školství a kultura

            Nejvýznamnější kulturní akce bylo 110. výročí založení ZŠ a 20. výročí založení MŠ. Oslavy se uskutečnil 28. června 1998 s následujícím programem:

                        10:00  prohlídka ZŠ

                        10:30  průvod mažoretek

                        11:00  prohlídka MŠ

                        14:00  vystoupení dětí ZŠ a MŠ

Vystoupením mažoretek „Rolničky“ bylo opravdovým nezapomenutelným zážitkem nejen pro děti, ale i všechny občany. Vystoupení žáků ZŠ s pásmem „Dívčí válka“ včetně dobových kostýmů bylo velmi vtipně zpracované. A při vystoupení těch nejmenších, jako pejsků a kočiček svou roztomilostí vyloudilo na tvářích maminek a babiček i nějakou slzičku radosti a štěstí.

            Již po několik let zahajuje plesovou sezónu maškarní ples, pořádaný sportovci. Hrála Přívozanka. Rej asi 60 masek na parketu opravdu řádil. Mezi nejpěknější masky byly vyhodnoceny mimina, pastelky, bezdomovci, mažoretky. 14. února rodičovský ples zahájily děti polonézou a rytmickou sambou.

            Chlapci a děvčata ročníku 1980 stavěli máj 2. května. Přestože chlapci byli jen tři a děvčat šest, zhostili se této tradice se ctí. Máj byl vysoký 23 m a vršek se nesl ze Šuranského. Otcové i známí pomohli se stavěním a s patřičnými organizačními pokyny pana Poláška Jaroslava asi za dvě hodiny máj stál. Pro přítomné diváky vyhrávala dechová hudba Mistřičanka.

            Přes velmi špatné počasí se druhou říjnovou neděli konaly tradiční hody. Osm párů, provázených muzikanty, chodilo vesnicí a zvalo všechny občany na hodovou muziku. Sváteční kroje dostaly v tomto počasí zabrat. Ani kolotoče, nedílná součást hodů si v takové zimě moc nevydělaly.

            Závěr roku byl nejvíce očekáván těmi nejmenšími. Mezi nejoblíbenější radovánky patřila mikulášská nadílka s andělem a čertem. Této funkce se už po několik let ujaly maminky, které pracují ve SRPŠ a v překrásných kostýmech těchto pohádkových postav děti navštívily. Vánoční besídka, kde při společném koledování s maminkami a babičkami, byla nejhezčí chvilkou pro děti. Od sponzorů, mezi něž patřily firmy Huno, Mikel a Hejda, dostaly děti mnoho nových hraček a video.

            MŠ navštěvovalo v tomto roce 34 dětí ve věku od 3 do 7 let. Děti byly podle věku rozděleny do dvou tříd. Pod vedením ředitelky Libuše Martinákové pracovali s dětmi paní učitelky Marcela Fusková a Marie Tomková. Školka je velmi dobře vybavena nejrůznějšími učebními pomůckami a hračkami. Bazén, kola, tříkolky, bohatá knihovna a učebna Lego Dacta, to je jen část toho, co měly děti k dispozici. Školní jídelna, která se nachází rovněž v areálu MŠ, vaří nejen pro ty nejmenší, ale i pro místní ZŠ a důchodce. Za pestrou a chutnou stravu vděčíme vedoucí školní jídelny paní Šáchové Jitce a kuchařkám paní Haně Čadové a Miroslavě Sklenářové. Za úklid a vzorný pořádek patří poděkování školnici Janě Malinové.

Závěr

            Skončilo jedno volební období a začíná další. Jak život ubíhá, viděli jsme při oslavách na našich dětech. Paní učitelka Martinková zavzpomínala, jak před 20 lety nastoupila do nově otevřené školky a učila první děti v této školce. A nyní už jsou z těchto dětí rodiče a už zase jejich děti chodí do školky.


ROK 1999

Úvod

            Za rok 1999 bylo proinvestováno přes 8 milionů korun. Některé investiční akce byly ovšem neviditelné. Jako například budování kanalizace, výkup rodinných domů k asanaci a další. Občané na takové akce rychle zapomínají a pak se divili, kde se ty peníze zakutálely.

Počasí a úroda

            Počasí nebylo zimní. Déšť, mlhy, ranní námrazy, denní teploty až 8 stupňů, v noci do -3 stupňů, to odpovídalo spíše sychravému podzimu. I v únoru byly výkyvy počasí neobvyklé. Silný vítr, pole bez sněhu, jen občas byl -12 stupňový mráz doprovázen sněhovým popraškem. 5. února se teploty vyhouply na 4 stupně a odpoledne se objevila první bouřka. V polovině února napadala asi 10 cm sněhová pokrývka, mráz -10 stupňů a pravá bílá zima byla tady. 23. února se dostavila další bouřka a to v takové intenzitě, jakou pamětníci nepamatovali více než 10 let. Byla to tzv. bílá tma. Začátek března chladný, s nočními přízemními mrazíky -4 stupně. 7. března se teploty přes den vyšplhaly až na 14 stupňů, po večerním ochlazení nasněžilo za celou noc až 20 cm těžkého, mokrého sněhu. Ve druhé dekádě sníh roztál a vzhledem k vydatným dešťovým srážkám stouply hladiny Moravy, potoků i řídla spodních vod se prodraly do sklepů i na nejvyšších místech v Mistřicích na Větřáku. Trvalo téměř tři týdny než voda opadla a hladiny klesly. Koncem března se probudilo jaro. Vítr vyfoukal poslední vlhko z oranic a všichni o překot sadili. Nejdříve jarní ječmeny, pak řepu, brambory a zeleninu. Celý duben se vyznačoval slunečným a teplým počasím, ve dne 18 stupňů, v noci 4 stupně. I velikonoce byly slunné a vydařily se. Od 5.5. se dostavily i mírné přeháňky. Ochladilo se a pamětníci si pochvalovali: „Studený máj, v stodole ráj.“ Ledoví muži se nedostavili. Trávy rostly bujné a husté. Koncem května se dostavila vedra 28 – 32 stupňů. Všechno bylo nutné zalévat. V červnu i nadále bylo velmi teplo, bouřky se objevovaly každý druhý den, ale téměř beze srážek. Až na Medarda pršelo celý den. Hladiny řek a potoků zase stouply a lidé s obavami vzpomínali na záplavy roku 1997.

            I v období prázdnin vedra dosáhly tropických výšek. Bouřky, doprovázené deštěm, alespoň trochu úrodu zavlažovaly. Rajčata i okurky opět napadeny plísní, tradiční postřiky Karote a Decis už nezabírají. Srpen byl také velmi suchý a to se projevilo i na výnosech obilí a brambor. Úroda až o třetinu menší proti loňsku. Začátek školního roku byl provázený 26 stupni přes den, v noci kolem 15 stupňů. Projevuje se celoroční vláhový deficit. Ranními mlhami, sychravým a deštivým počasím se v říjnu přihlásil podzim. Ochladilo e zejména v noci na 2-5 stupňů. První sněhový poprašek byl 17.11. Vzhledem k přízemním mrazíků vydržel 5 dní, pak roztál. Začátkem prosince vydatně sněžilo a -12 stupňový mráz tuto pokrývku udržel a překlenul nejen vánoce, ale i začátek nového tisíciletí rok 2000.


Sociální a demografický vývoj obyvatelstva

            Život lidí se měnil a vyvíjel stále vpřed, v některých oblastech k lepšímu, v mnoha zase k horšímu. Každopádně se většina lidí zaměřila na materiální než duševní hodnoty života. A přece, když se 15. února loučil děkan Hustík, který sloužil 27 let ve farnosti Bílovice, i lidé nevěřící, kteří nenavštěvovali pravidelně kostel, ho litovali. Nemoc ho přinutila odejít na odpočinek. Za svého působení v Bílovicích vychoval 15 kaplanů, kteří po jeho boku získali zkušenosti, naučili se samostatnosti a pak odešli vést farnosti. Pan děkan svým přímým, rozhodným a vždy lidským přístupem ke všem lidem, zanechá vzpomínku v srdcích mnoha na dlouhé roky. Zároveň s ním se loučil i kaplan Petr Dujka, který na odešel na faru do Polešovic. I tento kněz, přes své krátké působení v Bílovicích, si svou skromností, upřímností, lidským a důstojným vystupováním získal hodně lidí a všem bude za oběma velmi smutno.

V tomto roce jsme se rozloučili s těmito občany:

Dana Bočková                                            Josef Blažek

Marie Osohová                                           Jaroslav Trávníček

Marie Kašná                                                Čestmír Černický

Vlasta Huňková                                          Ludmila Tichá

Barbora Močičková                                    Josef Polášek

Tomáš Ondroušek                                      František Mitáček

František Bilavčík                                       Marie Medková

Marie Kolajová

            Velmi tragickou smrtí zemřel Tomáš Ondroušek ve věku 18 let. 16. dubna 1999 se chlapci, kteří měli stavět máj, vydali do lesa pro kládu. Při zpáteční cestě kolem 18:00 hod několik kluků vezlo kládu traktorem a asi pět se jich vracelo pěšky. Mezi nimi i Tomáš, který se rozhodl, že vyšplhá na stožár vysokého napětí. Vylezl vnitřkem železné konstrukce i přes varování kamarádů až na vrchol. Při lezení zpět mávl rukou a došlo k elektrickému výboji. Tomáš začal hořet. Dva kamarádi pro něho vylezli, uhasili na něm hořící oblečení. Jelikož nebyl schopen se jim udržet na zádech, nemohli ho sami sundat. Drželi ho asi 40 minut než přijela záchranka a hasiči, aby ho dostali dolů. Při nakládání do sanitky přes velké popáleniny byl ještě při vědomí a komunikoval. Byl převezen do Brna, kde však druhého dne dopoledne svým zraněním podlehl. Pohřbu se zúčastnilo na 500 lidí. Spolužáci ze střední školy, spoluhráči v dresech Slovácké Slávie, kde Tomáš hrál velmi dobře fotbal, kluci z ročníku v oblecích s bílými šerpami a dívky v bílém nesli rakev. Máj se po této tragické události už letos nestavěl.

Narodilo se 15 nových občánků:

Lukáš Vaculík                                             Roman Šimík

Josef Posolda                                              Eliška Vycudilíková

Jan Trčka                                                      Zlata Kučerová

Pavlína Medková                                        Matěj Luběna

Adéla Mikuláštíková                                   Barbora Šáchová

Lukáš Hromeček                                        Magdaléna Talášková

Vojtěch Omelka                                          Patrik Sklenář

Martin Ondrůšek

            Brzy ráno kolem čtvrté hodiny 7. ledna prořízly klidný spánek zvuky sirény, ohlašující požár v Mistřicích. Hořelo u Bilavčíků za školou. Od žárovky shořela celá střecha.

Politický a veřejný život

            1899 – 1999 Oslavy 100 let Sboru dobrovolných hasičů Mistřice. 23. května se sešlo 72 hasičů ve svátečních stejnokrojích. Dopoledne uctili památku svých předchůdců položením věnce u Památníku padlých z 1. světové války a mší svatou v místní kapli. Mezi pozvanými hosty byli náměstek starosty SH ČMS a generální ředitel HVP ing. Chlebo, starosta OSH UH Václav Holásek, ředitel HZS UH a okresní požární rada ing. Pavel Hráček a další. V průběhu schůze bylo předáno 16 svazových vyznamenání, z nichž nejvyšší obdržel za celoživotní práci v požární ochraně dlouholetý starosta sboru František Polášek. Obdržel Řád sv. Floriána. V odpoledních hodinách pak pro širokou veřejnost proběhlo námětové cvičení zásahové jednotky hašení požáru historickou stříkačkou i nejmodernější technikou. Pro mnohé diváky bylo nezapomenutelným zážitkem vyzvednutí na autojeřábové plošině do výše asi 30 m a dívat se z takové výšky na Mistřice. Všichni účastníci oslav měli možnost shlédnout ceny a trofeje získané soutěžními družstvy SDH Mistřice. K tomuto významnému výročí byl vydán jubilejní Sborník, jenž obsahoval vše o historii a vzniku hasičů, zmínky o požárech a dalších akcích při živelných pohromách.

            Od 1. ledna 2000 byly následující změny ve vyhláškách:

1.   poplatek ze psů se zvýšil ze 40 na 50,- Kč.

2.   od 1.1. 2000 se ruší Obecně závazná vyhláška č. 4/1999 o odpadech v článku 5, bod 2. Občané Mistřic jsou povinni ode dne účinnosti změny vyhlášky o odpadech prokázat s dokladem o zaplacení poplatku za odvoz popelnic. Občané části Javorovec jsou povinni tento odpad ukládat do kontejnerů ve sběrném dvoře v Javorovci. Od 1.7. 1999 do 31.12. 1999 se platily tyto poplatky za odvoz popelnic:

1 osoba v domácnosti                    110,- Kč

2 osoby v domácnosti                    220,- Kč

3 osoby v domácnosti                    330,- Kč

4 osoby v domácnosti                    440,- Kč

5 a více osob                                   550,- Kč

Hospodářský život v obci

            Lidé si mohli vše koupit, od čerstvé zeleniny po celý rok, jižní ovoce a další různé produkty. Jedinců, co ještě sadili něco na prodej je velmi málo. Každý užíval už jen tolik půdy, aby si vypěstoval něco pro svou rodinu. Chovat doma prase nebo drůbež už také nebylo ekonomicky výhodné. Kuřata se v obchodě prodávala za 46,- Kč/kg. Vykrmení brojleři za 33,- až 36,- Kč/kg. Prasata se prodávají od 100 do 150 kg v zimních měsících po 30,- Kč/kg. Agri-M Mistřice je prodávalo zájemcům jako finanční náhradu za jejich restituční nároky. Lidé toho využili a prase zabili pouze na maso. Rozporcovali ho a uskladnili do mrazáků. Klasickou zabijačku se všemi vedlejšími produkty, jako jsou jitrnice, jelita, tlačenka, omáčka, uzené maso, klobásy a škvarky, už nedělalo mnoho domácností. Mladší generaci a dětem to nechutnalo, že je to mastná a silná strava. Prase a drůbež doma chovali většinou tam, kde žijí v jednom domě střední nebo důchodová generace s mladými. Babičky a dědové byli zvyklí pracovat na poli i doma v menších hospodářstvích, si ani zbytek svého života bez této práce a starostí o domácí zvířectvo nedovedou představit. V Loukách u Zlína byly otevřeny dva nové supermarkety, Terno na potraviny, OBI na spotřební, zahrádkářské a kutilské potřeby. Občané, kteří vlastnili auto, vyjeli jednou za 14 dní na velký nákup. Vše se kupovalo po balících – mouka, cukr, rýže, těstoviny, trvanlivé mléko, limonády. Samozřejmě, že ceny v takových nákupních centrech byly nižší než v malých obchodech.

Průměrné ceny základních potravin byly následující:

potravina

Hovězí maso zadní

139,80/kg

Vepřový bok

59,70/kg

Vepřová kýta

119,20/kg

Šunkový salám

120,30/kg

Selský salám

110,70/kg

kuře

47,20/kg

Mléko polotučné

11,80/l

vejce

2,60/ks

Mouka hladká

7,60/kg

rýže

20,30/kg

Chléb kmínový

14,80

Cukr krystal

20,60/kg

brambory

7,30/kg

Rohlík

1,20/ks

            Pěstitele švestek postihla vedle virové šárky i houbová choroba puchovitost. Napadené plody deformovala do tvaru banánku nebo fazolového lusku, Dlouhého až 7 cm. Chorobou byla postižená velká část úrody.

Úprava obce, doprava, změny životního prostředí

            Jednou z největších akcí byla rekonstrukce školy. Celkové náklady činily 4 666 000,- Kč:

Þ  nová střecha

Þ  nová plastová okna

Þ  přestavba nového sociálního zařízení

Þ  výměna svítidel, elektrika, odpady, voda

Þ  malba, seškrábání staré malby

Þ  nová podlahovina

Þ  nová dlažba

S adaptací bylo započato v prosinci 1998 a práce byly dokončeny 31.3. 1999. Žáci se učili v náhradních prostorách OÚ. Při úklidu školy se vystřídalo asi 30 brigádníků, především z řad rodičů.

V dubnu proběhla generální oprava místního rozhlasu. Ve dvou etapách bylo instalováno nové vedení a reproduktory v celkových nákladech 229 000,- Kč. Opravu prováděla firma Termoset Hluk. 3. června 1999 byly předány rekultivované rybníky v Súhradech. Práce prováděla firma MEANDR Uherský Brod. Dále byla zprůhledněna zatáčka ve Štěpech u domku č. p. 111 pana Vašíčka. S jeho souhlasem byla zbourána hospodářská budova a plot z bílých cihel. Zatáčka svou nepřehledností ohrožovala bezpečný provoz na místní komunikaci.

Rovněž školní jídelna doznala rekonstrukcí určitých změn. Bylo instalováno nové osvětlení, kuchyň vybavena novým ohřívačem, dvojdřezy a kuchyňskými váhami.

Po plynofikaci šaten TJ Sokol se zde pokračovalo s pokládáním nové dlažby, rozvody vody a výměnou odpadů.

Školství a kultura

            Ve školním roce 1998/99 navštěvovalo MŠ 28 dětí. Z toho bylo 14 dětí předškolního věku. Před vstupem do ZŠ se zde děti učily hlavně samostatnosti, komunikaci s vrstevníky i dospělými, kolektivním činnostem.

            V sobotu 29. 5. projížděly Mistřicemi dva vozy plné dětí. Jízda v kočáře, taženém koňmi, to byla největší odměna pro všechny děti k jejich svátku. Rozzářené dětské oči a úsměvy na tvářích všech zúčastněných svědčily o zdařilém průběhu celého soutěžního dopoledne. Závěr školního roku byl korunován výletem do ZOO Lešná.

            Deset páťáků v letošním roce opustilo ZŠ. Ani se jim z nově zrekonstruované školy nechtělo. Mistřická škola nabídla dětem kromě vzdělání i využití volného času následovně. Všichni žáci aktivně sportují. Reprezentovali školu na mnoha soutěžích okresu a dosáhli v nich dobrých výsledků. Největším úspěchem bylo 3. místo v lehké atletice ASPV, které obsadila děvčata 4. a 5. třídy. Anna Kalužová, Jakub Polášek bojovali i v jednotlivcích a reprezentovali okres Uh. Hradiště v krajských přeborech v Třebíči. Každý žák absolvoval 20 hodin plavecké výuky, dvě skupiny dětí se pravidelně učily hrát na flétnu. Již pět let byla v provozu školní družina. Všichni ve spolupráci školka, škola, rodiče i obec se snažili vychovávat z dětí slušného člověka, schopné žít pro společnost, učit se jednat a žít mezi lidmi.

            Na počest nově zrekonstruované školy byl vydán „Sborník prací dětí ZŠ v Mistřicích.“ Paní ředitelka MŠ Libuše Matrináková odešla 1. září 1999 do Mařatic a jejím zastupováním byla pověřena Marie Tomková.

            Další kulturní život v obci se skládal už z tradičních plesů rodičovského a maškarního. Jen hody se v letošním roce nevyvedly. Nejen, že jim nepřálo počasí, ale nenašlo se mezi mládeží nikoho, kdo by si dal dohromady kroj a hody slavil. I večerní hodová muzika, na které hrála Přívozanka, nevzbudila zájem, což dokazovala účast asi 35 lidí. Nejvíce se radovaly děti, protože účast kolotočů a dalších atrakcí byla nebývale velká.


Zábava a sport

            Vrátit se k dětským zábavám, zapomenout alespoň na chvilku na denní starosti, to se jistě podařilo všem účastníkům už v pořadí čtvrté „drakiády“. Mimo rodičů se dostavili i babičky a dědečkové a společně s dětmi se zapojili do soutěže o tituly: „Drak letec, krasavec a vytrvalec“. Celá akce skončila opékáním špekáčků ve školní zahradě.

            „Indiánská stezka“, kterou uspořádala školní družina při ZŠ Mistřice byla další úspěšnou akcí, pořádanou pro děti. Její směr byly rybníky, kde se u indiánského ohně opékaly špekáčky a zpívalo se při kytaře.

            Již 11. rok putovala družstva Sboru dobrovolných hasičů Mistřic po 15 okresech naší vlasti a zúčastnila se 37 soutěží. I letos se zařadila mezi nejlepší v ČR a obhájila svá vítězství. První družstvo mužů se již po 10. v řadě stalo Přeborníkem okresu Uh. Hradiště. Druhé místo v Hasičské extralize ČR v konkurenci nejlepších bylo také vynikajícím úspěchem. 2. října se sjelo 113 družstev dobrovolných  a profesionálních hasičů do Českého Krumlova. Po čtvrté v historii memoriálu mjr. Urbana Mistřice obhájily první místo v novém rekordním čase 20.95 s. I v roce 1999 potvrdila družstva mužů i žen SDH Mistřice, že patří svými výkony k absolutní špičce ČR v požárním sportu.

            Za finanční podpory mnoha sponzorů bylo z nepojízdné avie 31, věnované Mistřickým hasičům manžely Zatloukalovými, přebudováno cestovní vozidlo, které nahradilo dosavadní se trmácení po republice pouze v zaplachtované avii.

Závěr

            Mistřice přestaly být známé pouze jako obec s největším žlebem uprostřed vesnice, ale začaly táhnout zájemce o výstavbu spoustou zeleně a občanskou vybaveností. Svědčí o tom i nově vzniklé ulice u MŠ a v horním konci k Vlkovému.